Týn nad Vltavou - Velký depot
Když byl maršál kníže Josef Václav z Liechtensteinu (1696-1772) v roce 1744 pověřen Marií Terezií reformou zastaralého dělostřelectva, chopil se kníže ochotně tohoto úkolu. Získal nejlepší odborníky v českých zemích, Sasku, Prusku nebo ve Švýcarsku a s jejich pomocí připravil reformu, která císařské dělostřelectvo povýšila na nejlepší v Evropě. Významný podíl na tom měla i brigádní dělostřelecká škola, kterou založil roku 1744 na zámku v Rudolfově u Českých Budějovic. Byla to první škola svého druhu ve střední Evropě.
V roce 1749 kníže vybudoval dělostřelecké cvičiště u Týna nad Vltavou, kde byly testovány nové typy děl (délky hlavní, tvary prachové komory, složení střelného prachu, tvary střel apod.). Každý rok zde pak skládali zkoušky absolventi dělostřelecké školy v Rudolfově a v zimě pak všichni dělostřelečtí důstojníci (přezkoušení).
Byly zde vybudovány cvičné raveliny, paralery, bašty pro cvičení obrany nebo dobývání měst a pevností, epolement pro střelbu na cíl, cvičiště pro ženisty, kteří se učili dobývat hradby jejich podminováním a další. Důstojníci byli ubytováni v zámečku se zahradou s vodotryskem (nedávno se zcela zřítil), vojáci bydleli ve stanovém táboře, který byl stavěn podle Reglementu, který kníže Liechtenstein vydal roku 1757. Bylo zde také zázemí tvořené stájemi, kovárnou, pekárnou a 17 hospodami!
Nechyběla ani laboratoř pro testování a výrobu střelného prachu. Zde pak došlo 21. června 1753 k výbuchu střelného prachu, který zabil 80 a zranil více než 40 dělostřelců. Dne 6. srpna místo neštěstí navštívila Marie Terezie a milovaným dělostřelcům, které tolik potřebovala, dala postavit na jejich památku sousoší Kalvárie. Cvičiště bylo zrušeno v roce 1866 a terénní úpravy byly odstraněny, přesto zde řada stop zůstala. Poté areál sloužil až do konce monarchie jako vojenský sklad tzv. Velký depot. Díky nedávno objeveným dokumentům víme přesně, jak Liechtensteinovo dělostřelecké cvičiště vypadalo a jaká děla zde byla testována.
Monumentální sousoší Ukřižovaného Krista, sv. Jana a Panny Marie Sedmibolestné (tzv. Kalvárie) mohou být dílem žáků Ferdinanda Maxmiliána Brokofa nebo Matyáše Bernarda Brauna (restaurováno v roce 1996)