Historický spolek Liechtenstein

VĚDĚLI JSTE?  POHÁDKA "TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU" BYLA RESTAUROVÁNA S POMOCÍ NORSKÝCH FONDŮ

27. 12. 2022: V letošním roce Česká televize uvedla pohádku "Tři oříšky pro Popelku" v nové digitálně restaurované verzi. Zasloužil se o to grant z Norských fondů, do kterých přispívají Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Částka 26,5 mil. Kč byla darována pro projekt Digitální restaurování českého filmového dědictví - na projekt přispělo i Ministerstvo kultury České republiky. Z těchto prostředků Národní filmový archiv v letech 2014 - 2017 zrestauroval celkem 14 českých filmů. Česká televize uvedla digitalzovanou verzi pohádky německých televizí před osmi lety (filmoví kritici, diváci, ani režisér Václav Vorlíček s ní nebyli spokojeni), ale teprve současná digitalizace proběhla i s pečlivým restaurováním.

Bez pohádky "Tři oříšky pro Popelku" si Vánoce nemohou představit diváci v řadě zemí

(fotografie: ČNFA)

Portál ECHO24: Vraťte Lednici Lichtenštejnům a bude po problémech

12. 12. 2022: Je z toho ostuda s mezinárodním dosahem. Zámek Lednice přijde o původně přidělenou dotaci z Evropské unie za 150 milionů korun. A to kvůli razantním obstrukcím jednoho z účastníků výběrového řízení na rekonstrukci podzemních sklepení, Maurské vodárny nebo francouzské zahrady. Jelikož se totiž spor táhl dlouhou dobu, dotační podmínky nebyly splněny a opravovat se tedy nebude.

Celý článek najdete zde:    https://www.forum24.cz/vratte-lednici-lichtenstejnum-a-bude-po-problemech/

VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ZPRAVODAJE HSL

7. prosince 2022: Nové číslo ZPRAVODAJE Historického spolku Liechtenstein č. 2/2022 se věnuje řadě zajímavých témat, ať již to je řada kulatých výročí nebo společenských akcí, na které byl končící rok bohatý.

Z témat článků nového vydání Zpravodaje HSL týkajících se rodu Liechtensteinů vybíráme:

• Otevření naučné stezky vedoucí přes unikátní dělostřelecké cvičiště maršála J. V. z Liechtensteinu u Týna nad Vltavou
• Mše svatá za vévodkyni Marii Terezii Savojskou v Kostelci nad Černými lesy (250. výročí úmrtí) celebrovaná kardinálem a arcibiskupem pražským Dominikem Dukou
• 400 let Liechtensteinů jako vévodů krnovských
• 280. výročí bitvy u Chotusic
• 220. výročí Liechtensteinů ve Velkých Losinách
• 170. výročí první lesnické školy na Moravě na zámku Liechtensteinů v Úsově 
• 110. výročí první lichtenštejnské poštovní známky.

Aktuální vydání ZPRAVODAJE HSL je ke stažení zde:        https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_2_2022.pdf

Předchozí vydání zpravodaje naleznete v sekci "Zpravodaj": https://www.hs-liechtenstein.cz/Zpravodaj-.html

110 LET LICHTENŠTEJNSKÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY

2. 12. 2022: Historie poštovnictví v Lichtenštejnsku sahají do roku 1818, kdy zde Rakouská pošta otevřela první pobočku. V roce 1852 byly zavedeny rakouské poštovní známky a poštovné bylo stejné v obou zemích. Do roku 1914 bylo v Lichtenštejnsku otevřeno pět poštovních úřadů (Vaduz, Balzers, Nendeln, Schaan, Triesen). 

 První poštovní známka lichtenštejnské pošty z roku 1912 s portrétem knížete Jana II.

ZA DĚLOSTŘELCI MARŠÁLA JOSEFA VÁCLAVA Z LIECHTENSTEINU  

1. 12. 2022: Chcete-li se blíže seznámit s místem, kde byla testována nová taktika dělostřelectva Marie Terezie, vyvíjena nová polní děla, houfnice a munice nebo kde vznikl jeden z nejstarších pojišťovacích programů ve střední Evropě (pro vdovy a sirotky dělostřelců), udělejte si výlet do Týna nad Vltavou. Nejprve navštivte zdejší Městské muzeum v bývalém zámku přímo na náměstí (s expozicí vltavínů a také dělostřeleckého polního tábora - a mnoho dalšího) a poté se vypravte do areálu bývalé dělostřelecké střelnice na tzv. Velkém depotu k sousoší Kalvárie. Odtud to už není daleko ke cvičné pevnosti se třemi bastiony, příkopem a ravelinem. - Je sice zarostlá náletovými dřevinami, ale to se snad brzy změní. Probíhá zde archeologický výzkum a jednoho dne se snad stane celý areál součástí vojenských památek UNESCO.

Město Týn nad Vltavou se v posledních letech věnuje záchraně a zviditelnění této vojenské památky evropského významu. Vloni v červnu (viz informace na tomto webu) vybudovalo naučnou stezku vedoucí přes areál střelnice, restaurovalo sousoší Kalvárie a vydalo knihu o dělostřelecké reformě maršála Liechtensteina a roli Vktavotýnska nebo nedalekých Českých Budějovic a Rudolfova, v ní. - Šťastnou cestu!

Na cestu si můžete přibalit letošní 11. číslo časopisu Turista, kde pozvánku do Týna nad Vltavou naleznete:   https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_11_2022_v2_15.pdf

Střelba při otevření naučné stezky na tzv. Velkém depotu v červnu 2022.   (foto: město Týn nad Vltavou)

PTALI JSTE SE: JAKÁ JE PODSTATA SPORU ČESKÉ REPUBLIKY S RODEM LIECHTENSTEINŮ?

2. listopadu 2022: Ačkoliv řada minulých a současných soudních sporů v České republice nebo nyní i u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku, vytvářejí dojem, že příčina sporu s rodem knížat z Liechtensteinu a dalšími lichtenštejnskými občany je složitá, opak je pravdou. Příčinou sporu je lživé označení občanů neutrálního Lichtenštejnska za občany německé národnosti, na které se měly v roce 1945 vztahovat dekrety prezidenta republiky a jejich majetek měl být zkonfiskován bez náhrady. Občané knížectví ale měli, mají a budou mít vždy občanství lichtenštejnské a národnost lichtenštejnskou (případně jinou).

Historický výzkum provedený po roce 1990, mimo jiné i mezivládní Česko-lichtenštejnské komise historiků od roku 2011, prokázal, že se občané Lichtenštejnska za 2. světové války nedopustili žádných činů proti Československu a naopak pomáhali perzekuovaným občanům. Pokud by se našel sebemenší důkaz kolaborace, nepochybně by byl v roce 1945 použit. Protože komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš považoval konfiskaci lichtenštejnského majetku za svůj osobní cíl, musely být zneužity dekrety prezidenta republiky, které nepochybně nebyly zaměřeny na občany neutrálních nebo spojeneckých států, i kdyby byli německé národnosti.  

Zajímavý výklad k tomuto tématu poskytl před měsícem čestný předseda Česko-lichtenštejnské společnosti a renomovaný emeritní advokát JUDr. Jiří Balaštík v NEWSLETTERU Česko-lichtenštejnské společnosti, podzim 2022: "Právní povaha vzájemných vztahů a soudní spory se jeví na první pohled velmi komplikovanými i pro odborníky, natož pro lidi nezasvěcené. Troufám si však tvrdit, že jejich podstata je vlastně velmi jednoduchá.

Cesta vedoucí do Malbunu - proslulého horského střediska v Lichtenštejnsku.

TURISTA č. 11/2022: TÝN NAD VLTAVOU A MARŠÁL JOSEF VÁCLAV Z LIECHTENSTEINU

20. října 2022: Měsíčník Turista přináší ve svém 11. čísle článek o jihočeském městě Týn nad Vltavou. Původně město pražských biskupů a arcibiskupů má dlouhou a zajímavou historii. Byl zde například po staletí jediný most přes řeku Vltavu mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Na místě hradu stojí divadlo s otočným hledištěm, které je stále v provozu. 

Týnecký zámek v roce 1753 hostil císařský pár Marii Terezii a Františka Štěpána Lotrinského, kteří navštívili nedaleké dělostřelectké cvičiště maršála Josefa Václava knížete z Liechtensteinu. Dnes je v zámku Městské muzeum s bohatými sbírkami, mino jiné vystavuje i zdejší rarity - vltavíny. Návštěvníci zde naleznou také expozici dělostřeleckého polního tábora.  

PRVNÍ LESNICKÁ ŠKOLA NA MORAVĚ - 170. VÝROČÍ

Před 170. lety byla na liechtensteinském zámku v Úsově založena první veřejná lesnická škola na Moravě. Roku 1900 zde kníže Jan. II. založil první lesnické muzeum v markrabství. 

3. října 2022: Protože habsburská monarchie vlastnila na území Čech, Moravy a Slezska jen malou rozlohu lesů, stát ponechal zodpovědnost za výchovu lesních odborníků na jejich soukromých majitelích. Milníkem lesnického školství na Moravě se stal rok 1852, kdy byla založena dvouletá lesnická škola na zámku Liechtensteinů v Úsově, jako první na Moravě. O rok dříve se na jejím založení a financování dohodl zakládací výbor, který měl přes sedm desítek členů, nejvýznamnějšími byli kníže Alois II. z Liechtensteinu, kníže Salm-Reifferscheidt, kníže Lobkowicz, hrabě Belcredi a Mitrovský a další.

Vstupní schodiště zámku Úsov s loveckými trofejemi

V roce 1900 Aloisův nejstarší syn kníže Jan II. z Liechtensteina na zámku v Úsově otevřel druhé muzeum lesnictví v českých zemích (po zámku Ohrada na Hluboké) a první na Moravě. Zde soustředil bohaté lovecké sbírky ze svých panství a z loveckých cest v Evropě, Indii a Africe. Dodnes si zde můžeme prohlédnout i školní pomůcky, modely lesnických a mysliveckých staveb, etymologické a dendrologické sbírky apod. Nalezneme zde například i původní učebnu první lesnické školy na Moravě.

Podrobnější informace o výročí naleznete v dokumentu zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/170._vyroci_-_usov.pdf

10. VÝROČÍ INTERNETOVÝCH STRÁNEK HSL

Praha 22. 9. 2022: Historický spolek Liechtenstein si v těchto dnech připomíná 10. výročí založení svých internetových stránek. Podnětem k jejich založení byl velký zájem veřejnosti o témata spojená s knížecím rodem Liechtensteinů a Lichtenštejnskem a s českými zeměmi a střední Evropou. Za uplynulé desetiletí internetové stránky HSL přinesly několik set aktuálních zpráv, podrobnějších historických nebo ekonomických analýz nebo reportáží z řady odborných akcí, výstav, návštěv knížecí rodiny v České republice apod.

Web HSL vždy přinášel, přináší a bude přinášet aktuální a ověřené informace, a tím si už získal renomé u laické i odborné veřejnosti. Svědčí o tom stále rostoucí návštěvnost internetových stránek www.hs-liechtenstein.cz. Za předchozích 10 let tyto stánky registrují více než 81.000 individuálních návštěv a přes 159.000 zhlédnutých stránek. Více než polovina návštěvníků tyto stránky nalezla pomocí internetových vyhledávačů nebo využila odkaz z jiných internetových stránek. Ostatní jsou pravidelnými návštěvníky stránek.

Děkujeme všem návštěvníkům internetových stránek HSL za přízeň a uděláme vše pro to, abychom ji ani v budoucnu nezklamali!   

INICIATIVA LICHTENŠTEJNSKA NA REFORMU RADY BEZPEČNOSTI  OSN

22. září 2022:  Lichtenštejnské knížectví dlouhodobě opírá svou zahraniční politiku o principy dodržování mezinárodního práva. Když Ruská federace 24. února 2022 napadla Ukrajinskou republiku, Moskva tím porušila Chartu OSN a dlouhou řadu mezinárodních smluv, i mezistátní smlouvu uzavřenou mezi Ruskou federací a Ukrajinskou republikou v roce 1996 o spolupráci a uznání státních hranic, které ratifikovaly parlamenty obou zemí. Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN současně svým právem veta blokuje jakékoli aktivity Rady, které by vedly k obnovení stavu před napadením Ukrajiny, včetně enexe části jejího území v roce 2014 (Krym).

Více informací zde: https://www.liechtenstein.li/en/liechtenstein_news/vereinte-nationen-nehmen-von-liechtenstein-lancierte-veto-initiative

DĚDIČNÝ PRINC ALOIS BUDE REPREZENTOVAT LICHTENŠTEJNSKO NA STÁTNÍM POHŘBU JEJÍHO VELIČENSTVA BRITSKÉ KRÁLOVNY ALŽBĚTY II.

18. září 2022: J. J. dědičný princ Alois von und zu Liechtenstein bude zastupovat Lichtenštejnsko na státním pohřbu Jejího Veličenstva britské královny Alžběty II., který se bude konat v pondělí 19. září 2022 v Londýně a Windsoru. Ve středu 16. září se princ ve Vaduzu setkal s britskou velvyslankyní Jane Owen, akreditovanou v Lichtenštejnsku (se sdílem v Bernu) a podepsal se do kondolenční knihy, která byla vystavena k podpisu na radnici města Vaduzu.

Dědičný princ Alois bude patřit mezi 21 panovníků (např. švédský král, japonský císař) nebo jejich zástupců, kteří se státního pohřbu britské královny Alžběty II. zúčastní. Celkem byla potvrzena účast hlav 200 států světa, včetně prezidentů USA, Německa nebo Francie. Naposledy se královna Alžběta II. setkala s hlavou Lichtenštejnska před 10 lety 19. června 2012 při příležitosti diamantového jubilea (60 let vlády Jéjího Veličenstva), kdy její pozvání přijal J. J. Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteina. 

Kondolenční kniha a portrét britské královny Ažběty II. na radnici ve Vaduzu (foto: ZVG/Julian Konrad)  

ČERNOKOSTELECKÝ ZÁMEK SE STAL MAGNETEM PRO TURISTY

5. září 2022: Malebný černokostelecký zámek, ležící na okraji středočeského městečka mezi Prahou a Kolínem, se v posledních dvou letech otevřel turistům. Od roku 1935, poté kdy byl za první pozemkové reformy vyvlastněn Liechtensteinům roku 1933, je majetkem České zemědělské univerzity v Praze. Její Školní lesní podnik se stará vzorně nejen o zámek, ale také o okolní hluboké lesy, ve kterých probíhá výuka i odborná údržba a těžba dřeva.

Po kamenném mostu se z náměstí dostaneme renesančním barbakánem do klenotu středních Čech

Již řadu desetiletí je zdejší zámecký renesanční kostel sv. Vojtěcha využíván ke slavnostním událostem nebo svatbách a od loňského roku je na zámku otevřena zajímavá prohlídková trasa vede renesančními sály pánů ze Smiřic, kteří byli na přelomu 16. a 17. století bohatší než páni z Rožmberka nebo z Hradce, i barokními apartmány Liechtensteinů. Zajámavostí je pokoj, ve kterém 5. dubna 1684 zemřel kníže Karel Eusebius z Liechtensteina. Raritou jsou zachované renesanční a barokní krovy, kterými vede část prohlídkové trasy, zámecký kostel s unikátními renesančními deskovými oltáři nebo cely bývalé vazební věznice okresního soudu v Černém Kostelci (název Kostelec nad Černými lesy se používá od roku 1920). Zámek je přístupný od června do září a už v prvním roce ho navštívilo přes 5.000 turistů.

Podívejme se krátce na historii černokosteleckého zámku. Svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců a biskup pražský zde vybudoval opevněný kostelík (lat. castellum - odtud název Kostelec). Později zde vznikl hrad, chránící obchodní cestu z Prahy do Kouřimi. První písemnou zprávu o hradu máme až z roku 1348. Roku 1547 panství Slavatům zkonfiskoval král Ferdinand I., který hrad po požáru z roku 1549 dal od základu přestavět na klenot české renesance stavitelem Hansem Tirolem (1505/6–1575/6).

Mezi unikáty zámeckého kostela sv. Vojtěcha patří renesanční deskové oltáře s portréty členů rodu Smiřických

220. VÝROČÍ LIECHTENSTEINŮ VE VELKÝCH LOSINÁCH

Velké Losiny 4. září 2022: Historie Velkých Losin ležících na severu Moravy sahá až do 13 století a je spojena s významným moravským panským rodem Žerotínů. Mimořádně cenný je renesanční zámek s nádhernými arkádami a interiéry. V lezech 1678-1692 na Losinsku probíhaly nechvalně známé inkviziční procesy, kterým padlo za oběť 56 nevinných lidí.  

Renesanční zámek ve Velkých Losinách je renesanční perlou Moravy. O obnovu sgrafit se zasloužili Liechtensteinové.

Velkolosinské panství bylo na začátku 19. století velmi zadluženo, a proto ho 26. srpna 1802 hrabě Ludvík Antonín ze Žerotína prodal prostřednictvím poručníků nezletilému princi Karlu III. Boromejskému z Liechtensteina (1790-1865), který pocházel z moravskokrumlovské vedlejší větve rodu. Liechtensteinové zachovali renesanční zámek, pouze upravili barokní zámek a přistavěli východní empírové křídlo. Proměny se dočkal i zanedbaný zámecký park, který byl přeměněn v přírodně krajinářský a byl rozšířen.

Karlův syn Rudolf Evžen (1838-1908) zvaný „Krásný princ" dal roku 1886 v zámeckém parku vybudovat oranžérii. Některé interiéry zámku upravil ve stylu druhého rokoka (dnes 2. prohlídková trasa „Lichtenštejni na Losinách“). Koncem 19. století princ Rudolf zpřístupnil část renesančního žerotínského zámku veřejnosti. Princ byl vynikajícím znalcem koní, na konci své kariéry byl nejvyšším hofmistrem císaře Františka Josefa I. Protože byl svobodný a bezdětný jeho úmrtím v roce 1908 zanikla moravskokrumlovská větev rodu Liechtensteinů.

Ještě za Rudolfova života losinský zámek spravoval jeho synovec princ Alois Gonzaga (1869-1955) z vládnoucí primogenitury knížecího rodu. Oženil se Alžbětou Amálií arcivévodkyní Rakouskou (1878-1960) sestrou zavražděného následník trůnu arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Po vzniku republiky nepřipadalo z politických důvodů v úvahu, aby se po smrti bezdětného knížete Jana II. stal novou hlavou rodu a státu. Proto se dalším vládnoucím knížete stal Janův rovněž bezdětný bratr František I. (1853-1938). František byl císařským velvyslancem v St. Petěrburgu, který se snažil obnovit spojenectví s Ruskem a zabránit tak budoucí válce. To se nelíbilo některým kruhům ve Vídni, a proto byl z Ruska odvolán. Oženil se baronkou židovského původu Elsou von Guttman. Jan II. i František I. se museli vypořádat s důsledky první pozemkové reformy v Československu (přišli o cca 60 % majetku).

Z důvodu připravované první pozemkové reformy Československo odmítalo uznat nezávislé lichtenštejnské knížectví. K navázání diplomatických styků došlo až v létě roku 1938 z podnětu prince Františka Josefa II. (1906-1989), který za svého nemocného strýce Františka I. vládl jako regent. Protože se Františkův otec Alois Gonzaga vzdal z politických důvodů následnictví, stal se František Josef II. v červenci 1938 novým vládnoucím knížetem. 

Za 1. i za 2. světové války Lichtenštejnsko dodržovalo přísnou neutralitu a v roce 1939 muselo odvrátit hrozbu připojení k Německu. Františkův mladší bratr princ Karel Alfréd (1910-1985) zastupoval na okupovaných územích Rakouska a Československa vládnoucího knížete a pomáhal perzekuovaným zaměstnancům rodu a jejich rodinám. Za okupace probíhaly restaurátorské práce na renesančním zámku (od roku 1940 sgrafita). Koncem 2. světové války na zámku sídlila hlavní účtárna, která sem byla přemístěna z Olomouce.

Losinský zámek sloužil jako oblíbené letní sídlo rodu. Připomeňme, že princ Alois Gonzaga na zámek zavedl elektrický proud a vodovod a vybudoval zde koupelny a toalety a také novou zámeckou kuchyni. Na zámku nalezneme i dochované obytné salóny, ložnice nebo dívčí a chlapecké pokoje a koupelny, které byly nedávno restaurovány a zpřístupněny v prohlídkové trase „Liechtensteinové na Losinách“. Malé princezny a princové se vzdělávali v zámecké škole, která byla v sousedství kaple. Teprve od středních škol navštěvovali veřejná gymnázia a univerzity. Dodnes se na zámku zachovala téměř kompletní dětská knihovna, včetně mnoha pohádek, učebnic a slovníků. V roce 1945 byl zámek a velkostatek zkonfiskován, dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám na severu Moravy.

VÝSTAVA O JOSEFU HARDTMUTHOVI V NTM V PRAZE

Praha 20. června 2022: Významnou osobností ve službách rodu Liechtensteinů byl architekt, vynálezce a podnikatel Josef Hardtmuth (1758-1816), který stál na počátku budování Lednicko-valtického areálu, zvaného v 19. století "Zahrada Evropy" nebo "Arkádie". Jeho život a dílo HSL mnohokrát připomínal na těchto webových stránkách, výstavách nebo přednáškách. Z podnětu HSL vznikl před několika lety rozsáhlý projekt Národního technického muzea v Praze (NTM), který si dal za cíl podrobně prozkoumat dílo tohoto věhlasného architekta. Vědecký výzkum přinesl řadu nových objevů, např. staveb, které dříve Hardtmuthovi nebyly připisovány.

Josef Hardtmuth

Historický výzkum probíhal ve spolupráci s řadou tuzemských a zahraničních institucí. Jmenujme z nich alespoň archiv a sbírky Liechtensteinů ve Vídni a Vaduzu (LIECHTESTEIN. The Collections), Národní památkový ústav, společnost Kooh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích a Moravský zemský archiv. Vernisáž výstavy se bude konat 28. června.

V roce 2018 byla vydána publikace PHDr. Hany Králové (ed.) Joseph Hardtmuth: Architekt: vynálezce a podnikatel ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů.

VELKÝ DEPOT - OTEVŘENÍ NAUČNÉ STEZKY PŘÁLA SVATÁ BARBOBA

Týn nad Vltavou 11. června 2022: Patronka dělostřelců sv. Barbora přála slavnostnímu otevření naučné stezky vedoucí přes bývalé dělostřelecké cvičiště maršála Josefa Václava z Liechtensteinu, ležící nedaleko Týna nad Vltavou (tzv. Velký depot). V sobotu 11. června byl vypraven historcký parní vlak z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou a čestné hosty v čele se starostou města, odvezly historické automobily až na vrch Posekaný. Zde proběhlo otevření naučné stezky za účasti zástupců města, dělostřelectva Armády České republiky a veřejnosti. Po jejich projevech a státních hymnách následoval pietní akt za osm desítek dělostřelců, kteří zde zahynuli v červnu 1757 při výbuchu střelného prachu a salva z repliky polního děla vyrobené podle reformy maršála Josefa Václava z Liechtensteina.

Další program čekal zájemce nedaleko centra města, kde byla předvedena obsluha a střelba z polních děl, muniční vůz Liechtensteinova dělostřelectva, dobová řemesla a kde se návštěvníci mohli občerstvit. Byl zde také kulturní program, který vyvrcholil ohňostrojem. Otevření naučné stezky a připomenutí Týna nad Vltavou jako "kolébky" rakouského dělostřelectva, přála i patronka dělostřelců sv. Barbora (krásné slunné počasí).  

Slavnostní otevření naučné stezky na "Velkém depotu" u Týna nad Vltavou

Jedním z vynálezů Liechtensteinových "ohňostrůjců" byly tyče zasouvané do ok, pro snadnější manipulaci s děly  

Foto: Facebook města Týn nad Vltavou

Více fotografií naleznete zde:  http://Kultura a tipy v Týně nad Vltavou a blízkém okolí | Facebook

Expozici věnovanou dělostřelecké reformě maršála Josefa Václava knížete z Liechtensteina (1698-1772), jehož 250. výročí úmrtí jsme si letos v únoru připoměli, a Velkému depotu naleznete v Muzeu Vltavotýnska v bývaém zámku na náměstí Míru č. p. 1.

KRÁSY ČESKÝCH ZEMÍ ZE SBÍREK LIECHTENSTEINŮ V LITOMYŠLI

10. června 2022: Nadace knížete z Lichtenštejna, Městská galerie Litomyšl a Smetanova Litomyšl zvou zájemce o umění a historii na výjimečnou výstavu. Krásy českých zemí jsou dokumentovány na akvarelech předních mistrů 19. století z knížecích sbírek Liechtensteinů. Cenné akvarely a veduty Rudolfa von Alt, Josefa Hïgera a Franze Richtera si zájemci mohou prohlédnout v zámeckém pivovaru v Litomyšli (naproti zámku) od 9. června do 31. srpna 2022 od 10.00 do 17.00. Slavnostní vernisáž se bude konat ve středu 22. června v 16.00. 

PŘIPOMÍNÁME: SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ DĚLOSTŘELECKÉ STŘELNICE MARŠÁLA LIECHTENSTEINA U TÝNA NAD VLTAVOU - SOBOTA 11. 6. 2022 10.30-22.00

27. května 2022: Za dva týdny město Týn nad Vltavou slavnostně otevře naučnou stezku na tzv. Velkém depotu, kde v roce 1744 maršál Josef Václav z Liechtensteina vybudoval na svou dobu moderní dělostřeleckou střelnici. Zde byly v letech 1749-1752 otestovány nové typy účinnějších polních děl, houfnic a moždířů, zde v letech 1744-1778 probíhaly zkoušky absolventů první dělostřelecké školy ve střední Evropě z Rudolfova. 

Bývalý dělostřelecký "polygon" se zachovalou rozlehlou cvičnou pevností, sousoším Kalvárie a dalšími památkami, patří k nejvýznamnějším vojenským památkám svého druhu v Evropě. Proto se slavnostní akce zúčastní zástupci dělostřelectva Armády České republiky a další hosté. 

Jeden ze dvou desítek informačních panelů naučné stezky "Velký depot" s lavičkou v podobě dělové lafety - nalezneme ho nedaleko cvičného terče "Epolement" u silnice Bechyně-Týn nad Vltavou

Program:

Informace o akci na Kudyznudy.cz: https://www.kudyznudy.cz/akce/velky-depot-slavnostni-historicka-akce

PŘEDNÁŠKA  A KŘEST KNIHY O DĚLOSTŘELECKÉ STŘELNICI U TÝNA NAD VLTAVOU

Týn nad Vltavou 24. května 2022: Při příležitosti blížícího se otevření naučné stezky na tzv. Velkém depotu u Týna nad Vltavou a letošního roku maršála Josefa Václava z Liechtensteinu (250. výročí úmrtí), se v Městském kulturním domě v Týně nad Vltavou konala přednáška Ing. Pavla Juříka. Jejím obsahem bylo seznámení s příčinami vzniku válek o rakouské dědictví (1740-1748), stavem habsburské monarchie a jejího dělostřelectva. 

Mše svatá a pietní akt za padlé v bitvě u Chotusic

Chotusice 17. května 2022: V Chotusicích u Čáslavi si dnes připoměli bitvu, ve které se přesně před 280. lety střetla rakouská a pruská armáda. V kostele sv. Václava, který byla za této bitvy vypálen, byla sloužena mše svatá, za velmi hojné účasti věřících a veřejnosti. Mši svatou celebroval papežský prelát Josef Socha, koncelebrantem byl čáslavský administrátor R.D. Dmytro Romanovský.

Všechny přítomné přivítala starostka obce Chotusice paní Bc. Ludmila Zimová, která je seznámila se stručnou historií obce, která letos slaví 880. let od první dochované zprávy o ní. Čestnými hosty byli velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi brigádní generál Ing. Jaroslav Míka,  vojenský kaplan základny kpt. Mgr. Marek Maxim Švancara, Ph.D., starosta obce Vrdy Ing. Miloš Mlynka a předseda Historického spolku Liechtenstein Ing. Pavel Juřík.

Památník bitvy u Chotusic v centru obce u kostela sv. Václava

V promluvách papežského preláta zazněla mnohokrát slova o zlu války a o jejím projevu jako "zlu uvnitř srdce". Válka je morálmním selháním a je projeven egoismu vládců, ať už v době válek o rakouské dědictví, kam bitva u Chotusic patří nebo současná válka na Ukrajině. Generál Míka připoměl odpovědnost vojáků za mír a vyjádřil zděšení nad brutalitou, s jakou ruská armáda vede válku na Ukrajině.

Předseda HSL Ing. Pavel Juřík seznámil přítomné s některými informacemi o bitvě a jejím kontextu a připoměl roli císařského diplomata a maršála Josefa Václava z Liechtensteinu (1698-1772). V bitvě u Chotusic postřehl měnící se roli dělostřelectva, které na pruské straně sehrálo významnou úlohu v bitvě a navrhl Marii Terezii reformu rakouského dělostřelectva. Tu pak v letech 1744-1756 úspěšně provedl (viz předchozí zprávy v Aktualitách).

Brigádní generál Ing. Jaroslav Míka při projevu

Jako císařský vyslanec v Berlíně a v Paříži pak svou vládu v letech 1737 a 1739 varoval, aby nespoléhala na "pera diplomatů", ale raději zbrojila a podpisy Pruska a Francie pod Pragmatickou sankcí (souhlas s nástupem ženy na trůn) podepřela "meči vojáků". Podobně se spoléhání na mezinárodní smlouvy a slova vládců vymstila i v dalších válkách, ať už to byly války prusko-rakouská a prusko-německá, 2. světová válka nebo současná válka na Ukrajině. Proto je důležité, zdůraznil Ing. Pavel Juřík, aby státy budovaly obranyschopné armády, které odradí potenciálního agresora od útoku nebo jeho útok odrazí. Svoboda ani demokracie nejsou zadarmo. K podpoře armády patří i přípomínání vojenských tradic a historie, do kterých patří i bitva u Chotusic. Více o tomto tématu napsal v dnes publikovaném článku na HlídacíPes.org: "Jen pera diplomatů nás před agresí neubrání. Platilo to za Marie Terezie i dnes na Ukrajině."     https://hlidacipes.org/jen-pera-diplomatu-nas-pred-agresorem-neubrani-platilo-to-za-marie-terezie-i-dnes-na-ukrajine/

Odkaz maršála Liechtensteina: "Jen pera diplomatů nás před agresí neubrání"

Praha 17. května 2022: Web Hlídacípes.org dnes otiskl stejnojmený článek, který upozorňuje na jeden z odkazů polního maršála Josefa Václava z Liechtensteinu (1698-1772), při dnešním 280. výročí bitvy u Chotusic, které se aktivně zúčastnil. Žádný stát se nemůže spoléhat jen na mezistátní smlouvy a čestná slova vládců, ale musí být připraven se účinně vojensky bránit případné agresi.   

Stát ale musí být přirpaven na budoucí válku a ne na tu minulou. Kdyby otec Marie Terezie nespoléhal na "pera diplomatů" (tzv. Pragmatická sankce), ale provedl i reformu státu a armády, neodvážil by se pruský král Friedrich II. napadnout v prosinci 1740 Slezsko (bez vyhlášení války). A to je i poučením pro současnou generaci, jak ukazuje příklad Ukrajiny napadené bez legitimního důvodu Ruskou federací. Bez ohledu na Chartu OSN, na její členství v OBSE nebo podpis tzv. Budapešťského memoranda z roku 1993 nebo prohlášení ruského prezidenta, že se Moskva nechystá Ukrajinu napadnou a přesto ji Rusko 24. února 2022 napadlo.

Odkaz na článek: https://hlidacipes.org/jen-pera-diplomatu-nas-pred-agresorem-neubrani-platilo-to-za-marie-terezie-i-dnes-na-ukrajine/    

Otevření naučné stezky Vltavotýnské střelnice "otce rakouské artilérie" maršála Josefa Václava z Liechtensteinu

Týn nad Vltavou 12. května 2022:  Město Týn nad Vltavou od roku 2019 obnovuje areál bývalé dělostřelecké střelnice maršála Josefa Václava z Liechtensteinu. Město na tom spolupracuje s Muzeem Vltavotýnska a Archeologickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cenná vojenská památka evropského významu, která může aspirovat i o zařazení na seznam vojenských památek UNESCO, bude slavnostně otevřena v sobotu 11. června 2022 v 11.30.

Je snad symbolické, že zásadní dělostřelecká reforma, která pozvedla úroveň rakouského dělostřelectva na evropskou špičku, byla připravována v jižních Čechách, spojených s tradicí husitského dělostřelectva. Maršál Liechtenstein zde vybudoval promyšlený areál, ze kterého se zachovala veká cvičná pevnost se třemi bastiony a ravelinem, zbytky cvičného terče a sousoší Kalvárie, připomínající výbuch střelného prachu z roku 1753, který zabil osm desítek dělostřelců. Z mnoha vojenských hospod se dochovala jediná zvaná "Na bídě". Archeologický výzkum přinesl mnoho nových poznatků a stále pokračuje. Připomeňme, že v nedalekém královském horním městě Rudolfově maršál v roce 1744 otevřel první dělostřeleckou školu ve střední Evropě.

Protože vojenská tradice je důležitou součástí paměti armády i státu a je třeba je připomínat, město Týn nad Vltavou se rozhodl cennou vojenskou památku zachovat a zpřístupnit prostřednictvím naučné stezky a relaxační zóny. Kdyby císař Karel VI., otec Marie Terezie, nespoléhal jen na mezinárodní smlouvy (tzv. Pragnatická sankce o dědění trůnu i ženami) a podepřel je bojeschopnou armádou, pruský král Friedrich II. by se neodvážil napadnout Slezsko a země Koruny české by je neztratily.

Zde vidíme poučení platné i dnes - Ukrajině nezajistily nezávislost ani Charta OSN ani tzv. Budapešštské memorandum, ale musí je vydobýt její armáda. Každý stát musí být vždy schopen a připraven bránit svou nezásvislost a svobodu a k tomu potřebuje bojeschopnou armádu připravenou (výzbrojí, strategií a taktikou) na válku budoucí a ne minulou. 

Pozvánka a program akcí

Odkaz ke stažení: https://www.hs-liechtenstein.cz/vd_-_plakat_web.jpg

Historii Vltavotýnské dělostřelecké střelnice připomíná publikace Ing. Pavla Juříka "Dělostřelecký polygon - Velký depot, Barokní dělostřelecká střelnice u Týna nad Vltavou", jejíž křest se koná 17. 5. 2022 v Sokolovně v Týně nad Vltavou.

Přednáška a křest knihy o dělostřeleckém cvičišti maršála Liechtensteina v Týně nad Vltavou

11. května 2022: V úterý 17. května od 17.00 se v Sokolovně v Týně nad Vltavou bude konat přednáška Ing. Pavla Juříka, která se bude týkat významné vojenské památky evropského významu - bývalé dělostřelecké střelnice na nedalekém vrchu Posekaném. Tuto střelnici dal vybudovat polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteina (1698-1772) a v letech 1744-1753 zde připravil zásadní reformu rakouského dělostřelectva, které se stalo nejlepším v Evropě. 

Ze střelnice se dochovala řada památek, především velké pozůstatky cvičné pevnosti zv. Polygon a cvičného terče Epolement (lidově zvaný "pulmont"), a sousoší Kalvárie, připomínající smrt 80 dělostřelců při výbuchu laboratoře na výrobu střelného prachu v roce 1753. Archeologický výzkum odhaluje další stavební památky. Při příležitosti letošního 250. výročí úmrtí maršála Josefa Václava z Liechtensteina bude v sobotu 11. června otevřena naučná stezka areálem bývalé střelnice, s bohatým programem.

Na závěr přednášky proběhne křest knihy Ing. Pavla Juříka "Dělostřelecký polygon - Velký depot, Barokní dělostřelecká střelnice u Týna nad Vltavou", která přináší podrobnější informace o této vojenské památce a historické souvislosti. Širší pohled na Liechtensteinovu reformu a historii evropského dělostřelectva až do současné doby, přinesla autorova publikace "Královna bitev", která vyšla vloni na podzim: https://www.knizniklub.cz/knihy/557663-kralovna-bitev-ceske-zeme-a-zrod-moderniho-delostrelectva.html

Obálka knihy "Dělostřelecký polygon - Velký depot"

Lichtenštejnská Opava - článek v březnovém vydání časopisu Turista 

8. května 2022: Opava patří beze sporu mezi nejkrásnější města České republiky a perly moravského Slezska. Kdysi hlavní město Opavského vévodství, sídlo zemského sněmu a vlády rakouského Slezska, má mnoho co nabídnout turistům a zájemcům o historii. Zajímavý článek o tomto městě a roli rodu Liechtensteinů při rozvoji Opavy a Opavska, přinesl březnový článek časopisu Turista.

https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_3_29-32_v2.pdf

Založení Slezského zemského muzea v Opavě a jeho sbírky štědře podpořil kníže Jan II. z Liechtensteinu

PTALI JSTE SE

Jak probíhá soudní spor Liechtensteinů s Českou republikou?

Praha 7. května 2022: O probíhajícím soudním sporu není veřejně k dispozici mnoho informací, a tak je tento dotaz návštěvníků webových stránek HSL pochopitelný. Základní přehled a pohled strany právních zástupců žalující strany, přináší rozhovor s Dr. Maximiliánem Schaffgotschem právním zástupcem Nadace knížete z Lichtenštejna, který přinesl měsíčník Lawyers & Business ve svém letošním čísle č. 3/2022.

https://www.hs-liechtenstein.cz/lawyers_and_business_3_2022_liechtenstein.pdf

Pohled na novou budovu Zemského sněmu (vlevo) a jeho původní sídlo, dnes sídlo vlády Lichtenštejnska ve Vaduzu

Připomenutí bitvy u Chotusic - 280. výročí

Chotusice 5. května 2022: Obec Chotusice si připomene 280. výročí bitvy, která se odehrála v jejím katastru před 280 lety, v úterý 17. května v 17.00 mší svatou v kostele sv. Václava. Po ní bude následovat návštěva výstavy a diskuse na obecním úřadě. 

Lichtenštejnská pošta - poštovní známka s kněžnou Marií

Vaduz 2. května 2022: Lichtenštejnská pošta připomene významnou osobnost své země kněžnu Marii z Liechtensteinu, která odešla v srpnu loňského roku na věčnost. Manželka vládnoucího knížete Hanse-Adama II. byla dlouholetou prezidentkou Lichtenštejnského Červeného kříže. Dne 7. června bude vydána poštovní známka s portrétem kněžny Marie v hodnotě 6,50 CHF a také speciální aršík s krypto poštovní známkou v hodnotě 80 CHF.

"VĚRNÝ PRINC" - VÝSTAVA O KNÍŽETI JOSEFU VÁCLAVOVI Z LIECHTENSTEINU

Jednu z nejvýznamnějších osobností rodu a doby vlády Marie Terezie připomněla výstava v Zahradním paláci Liechtensteinů ve Vídni 

Vídeň 28. března 2022: Letošní 250. výročí úmrtí polního maršála a vládnoucího knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1696-1772) připomněly i knížecí sbírky Liechtensteinů ve Vídni. V Zahradním paláci se od 1. do 31. března 2022 koná výstava "Věrný princ", která prezentuje dokumenty a předměty týkající se knížete Josefa Václava, včetně uměleckých děl, kterými za své dlouhé vlády obohatil sbírky svého rodu. Nejcennějším uměleckým dílem, které kníže zakoupil, je zlatý rokokový kočár z dílem francouzských mistrů - je jediným dochovaným kočárem z tohoto období, protože všechny ostatní byly zničeny za Velké francouzské revoluce.

Majestátní portrét maršála J. V. z Liechtensteina s řádem Zlatého rouna

Malou návštěvu výstavy, s ukázkou zlatého kočárů ze všech stran, můžete virtuálně absolvovat zde: https://www.liechtensteincollections.at/en/presentation/exhibitions/the-constant-prince-joseph-wenzel-and-his-art

BITVA U CHOTUSIC - VÝSTAVA V MĚSTSKÉM MUZEU V ČÁSLAVI K 280. VÝROČÍ

Výstava připomene významnou bitvu z doby prusko-rakouských válek. Bitvy se aktivně zúčastnil také polní maršál Josef Václav z Liechtensteina, jako velitel levého křídla jízdy.

Čáslav 20. března 2022: Městské muzeum v Čáslavi připravuje vernisáž výstavy "Bitva u Chotusic", která bude otevřena 1. dubna t. r. Výstava bude otevřena až do 30. září 2022. Tehdejší bojiště se nacházelo na území mezi Čáslaví a vsí Chotusice, a na jeho místě se dnes z větší částí rozkládá 21. základna taktického letectva Armády České republiky. 

Plán bitvy u Chotusic (u Čáslavi) 17. dubna 1742

Stručně o bitvě: Dne 17. dubna 1742 se nedaleko královského města Čáslavi střetla pruská armáda pod velením krále Friedricha II. a rakouská armáda, které velel vévoda Karel Alexandr Lotrinský, švagr Marie Terezie. Nedaleko města dal Friedrich II. u obcí Chotusice a Žehušice vybudovat vojenský tábor. Pravé křídlo armády chránily dva rybníky (dnes již neexistují) a levé žehušický zámecký park. Císařská armáda se utábořila severně od Čáslavi a na rozdíl od Prusů nebylo její postavení nijak chráněno terénem. Protože její vojáci byli unaveni dlouhým pochodem, dal se její útok očekávat asi až o jeden nebo dva dny později. Friedrich II. se rozhodl této slabiny nepřítele využít a zaútočil hned následujícího dne 17. května 1742 ráno.   

POŘAD ČESKÉ TELEVIZE "KATZELSDORF - ZTRACENÉ ADRESY"

Praha 12. března 2022: Česká televize dnes odvysílala reprízu pořadu "Katzelsdorf" z cyklu "Ztracené adresy", který vznikl užv roce 2011. Dvacetiminutový pořad přináší zajímavé informace o vzniku loveckého zámečku v první polovině 19. století, i o jeho zániku po roce 1948, kdy se stal součástí uzavřeného pohraničního pásma. Největším budovatelem "Zahrady Evropy", dnes zvané "Lednicko-valtický areál", byl polní maršál kníže Jan I. z Liechtensteinu. Citace z jeho dopisů a dalších dobových dokumentů, přinášejí zajímavý pohled na jeho názory a život.

Digitální vizualizace zaniklého loveckého zámku Liechtensteinů "Katzelsdorf", který stál nedaleko Valtic 

Katzelsdorfský zámeček sice zanikl vinou Pohraniční stráže v 50. letech 20. století, ale mnoho lidí usiluje o jeho obnovu, která se snad podaří. Celý pořad ČT je ke zhlédnutí zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10318042579-ztracene-adresy/411235100191003/

Více informací o zaniklé architektonické památce a projektu její obnovy naleznete na tomto odkazu: https://www.katzelsdorfsky-zamecek.cz/

LICHTENŠTEJNSKO ROZŠÍŘILO SANKCE VŮČI RUSKÉ FEDERACI

Vaduz 28. února 2022: S ohledem na pokračující ruskou vojenskou intervenci na Ukrajině lichtenštejnská vláda v pondělí 28. února 2022 rozšířila sankce proti Ruské federaci. "Sankce uvalené Evropskou unií 25. února proti dalším osobám jsou plně srozumitelné. Vláda tak důsledně pokračuje ve své předchozí politice. Vláda navíc hodlá v blízké budoucnosti přijmout další sankce uvalené EU na Rusko. Rusko v posledních dnech pokračuje ve své agresivní válce na Ukrajině s nezmenšenou intenzitou. Vláda toto nehorázné porušení mezinárodního práva jednoznačně odsuzuje a znovu vyjadřuje svou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem." uvádí tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Největší lichtenštejnská banka LGT Bank, patřící knížecí nadaci, vydala 24. února 2022 pravidelnou zprávu pro investory "LGT Navigator" s hlavním titulkem "Russia Attacks Ukraine", o napadení Ukrajiny Ruskou federací. Její text naleznete v odkazu:  https://www.lgt.com/en/news/lgt-navigator-russia-attacks-ukraine/

PAMÁTKY MĚSTA OPAVY A LIECHTENSTEINOVÉ V ČASOPISE TURISTA

25. února 2022: Březnové číslo časopisu Turista přináší článek "Knížecí Opava a rod Liechtensteinů" v rámci seriálu "Za aristokraty". Historie města sahá nejméně až do roku 1195, ve 13. století se stalo sídelním městem Opavského vévodství, které držela vedlejší (levobočná) větev rodu Přemyslovců. V roce 1614 vévodství získal lénem přední moravský pán Karel I. z Liechtensteina, jehož potomci ho drželi až do první pozemkové reformy před 2. světovou válkou.

Opava se může pyšnit celou řadou cenných architektonických památek, včetně budov bývalého Zemského sněmu a Zemské vlády v Opavě, původně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie (postavené z cihel v tzv. slezském stylu), novorenesanční radnice s 60 metrů vysokou věží Hláskou, jezuitské koleje nebo minoritského kláštera. Město má nepřeberně památek. 

Mezi ně patří i skvostná budova Slezského zemského muzea z let 1893-1895.  K založení tohoto muzea ovšem došlo již v roce 1815, takže je nejstarší veřejnou a dnes také třetí největší sbírkotvornou institucí v českých zemích. Jeho vznik a umělecké sbírky velmi štědře podpořil kníže Jan II. z Liechtensteina (1840–1927).

Budova bývalého sídla Zemské vlády v Opavě (1878-1928), je dnes jedním ze sídel Slezské univerzity

KOLÍNSKÝ DENÍK: DÍLO PANÍ Z KOSTELCE: ZVONY, SOCHY A KOSTELY, ALE I ŠKOLY A SOCIÁLNÍ PROGRAM

Kostelec nad Černými lesy 20. února 2022: Článek a fotoreportáž ze mše svaté za vévodkyni Marii Terezii Savojskou přinesl dnešní Kolínský deník. Celý článek naleznete zde: https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/nedelni-msi-v-kostelci-celebroval-dominik-duka-20220220.html

KARDINÁL DOMINIK DUKA SLOUŽIL MŠI ZA VÉVODKYNI SAVOJSKOU A POŽEHNAL SOCHU SV. DONÁTA

Kostelec nad Černými lesy 20. února 2022: Jakoby symbolicky se dnes rozjasnila obloha na Černokostelecku a chladné větrné dopoledne projasnily a prohřály sluneční paprsky. A v této příznivé atmosféře se ve farním chrámu Svatých Andělů strážných konala mše svatá za dobrotivou vévodkyni Marii Terezii Savojskou. Zcela plný chrám zaplnili věřící a další návštěvníci, kteří vyslechli vzpomínku na pané vévodkyni od místního faráře Jaroslava Líznera a kardinála Dominika Duky arcibiskupa pražského a primase českého. Mezi hosty byli předsedové Historického spolku Liechtenstein a Česko-lichtenštejnské společnosti Ing. Pavel Juřík a Mgr. Petr Svoboda. 

Historik PhDr. Vladimír J. Mrvík, který se dlouhodobě věnuje dějinám Černokostelecka, účastníkům mše stručně přiblížil život a dílo vévodkyně Marie Terezie a její význam pro město a jeho region. Dobový portrét vévodkyně Marie Terezie Savojské umístěný před měšní menzou zúčastněným představil  její podobu. V průběhu mše svaté pak děti před portrét umístily zapálené svíčky. Protože paní vévodkyně podoroval kult sv. Donáta, kterému dala stavět sochy na svých panstvích, pan kardinál požehnal rozměrné dřevořezbě tohoto světce, která bude umístěna u Svatbína na místě, kde dříve stála původní kamenná socha (byla poškozena při autonehodě a po restaurovány byla umístěna ve skanzenu v Kouřimi.

Kardinál Dominik Duka sloužil mši svatou za vévodkyni Marii Terezii Savojskou (portrét v popředí)

Po mši následovala beseda pana kardinála s věřícími a poté oběd na černokosteleckém zámku, který pro vzácného hosta uspořádal starosta města Kostelce nad Černými lesy MVDr. Jan Černý. Památka dobrotivé vévodkyně nebyla zapomenuta a snad již brzy ji katolická církev zařadí mezi své svaté.   

Kardinál Dominik Duka požehnal sochu sv. Donáta

MÉDIA PŘIPOMÍNAJÍ 250. VÝROČÍ MARIE TEREZIE SAVOJSKÉ

17. února 2022: Celostátní vydání DENÍKu připomnělo 250. výročí úmrtí významné osobnosti českého baroka vévodkyně Marie Terezie Savojské, rozené princezny z Liechtensteinu. Odkaz na článek naleznete zde: https://www.denik.cz/z_domova/osvicenejsi-marie-terezie-savojka-mozna-bude-svata.html

WorldNews:            https://www.wn24.cz/250-vyroci-umrti-dobrotive-marie-terezie-savojske/

Katolický týdeník:    https://www.katyd.cz/clanky/zpravodajstvi/mecenaska-ktera-predbehla-svou-dobu.html

Další informace o této osobnosti přinesly např. internetové stránky Arcibiskupství pražského: https://apha.cz/novinky/marie-terezie-savojska/

Tuto neděli 20. února (od 9.15), přesně 250 let od úmrtí vévodkyně Marie Terezie Savojské, se v kostele Sv. Andělů strážných v Kostelci nad Černými lesy koná mše svatá za tuto významnou osobnost (a kadidátku na svatořečení) - celebruje kardinál Dominik Duka arcibiskup pražský.

Kostel Svatých Andělů strážných v Kostelci nad Černými lesy, který vévodkyně dala vybudovat v letech 1735-1737 s velkou péčí (k jeho výzdobě přizvala nejlepší malíře a sochaře vídeňského baroka)

Mimořádně velký špitál (pro 24 osob) u černokosteleckého zámku je významnou památkou na sociální péči Marie Terezie Savojské (měl ústřední horkovzdušné vytápění)

Katolický týdeník připomněl výročí Marie Terezie Savojské 

Praha 15. února 2022: Katolický týdeník ve svém novém vydání z 15. února připoměl 250. výročí úmrtí vévodkyně Marie Terezie Savojské, která je kandidátkou na svatořečení.  https://www.hs-liechtenstein.cz/final_kt_08_9.pdf

Tuto neděli 20. února v 9.15 bude kardinál Dominik Duka sloužit mši svatou za paní vévodkyni v kostele Svatých andělů strážných v Kostelci nad Černými lesy, který dala postavit. Česká televize bude tuto neděli také reprízovat dokumentární film o jejím životě.  

400. VÝROČÍ LIECHTENSTEINŮ JAKO VÉVODŮ KRNOVSKÝCH

Krnov, 1. února 2022: Městské muzeum v Krnově si připomíná 400. výročí příchodu rodu Liechtensteinů do města výstavou "Lichtenštejnové ve službách monarchie". Tato výstava byla poprvé představena vloni v zimě na zámku v Kuníně a prostřednictvím čtyř desítek uniforem dospělých, ale i dětí, seznamuje návštěvníky s rolí Liechtensteinů v armádě Hhbsburské monarchie. Výstava je umístěna v prostorách Městského muzea Krnov, ve Flemmichově vile a bude zde přístupná do 3.4.2022

V úterý 15. března 2022 uplyne přesně 400 let od doby, kdy se kníže Karel I. z Liechtensteina stal lenním držitelem Vévodství krnovského. Město Krnov si toto významné výročí připomene venkovní výstavou na náměstí "Lichtenštejnové a Krnov". Pro zájemce a školy Městské kulturní a informační centrum  připravuje komentované prohlídky.

Znak města Krnova

Liechtensteinové byli vrchností města a vévodství a od roku 1848 (po zrušení poddanství) už jen jeho majiteli, až do 30. let 20. století, kdy jim byla většina zdejších nemovitostí vyvlastněna za úřední cenu (cca 1/3 tržní ceny), v rámci první pozemkové reformy. Tehdy přišli i o zdejší zámek, který získala Státní správa lesů. Z pamětihodností města a jeho okolí připomeňme vyhlídkovou dvacet osm metrů vysokou rozhledna na Cvilíně, která byla postavena v letech 1902 až 1903 podle projektu architekta Ernsta Latzela, a to z iniciativy Moravskoslezského horského spolku a za významné finanční podpory vládnoucího knížete Jana II. z Liechtensteina (1840-1927). 

Kníže Jan II. zvaný "Dobrý" patřil k největším mecenášům kultury, vědy a umění své doby v Evropě. V Krnově významně podpořil stavbu moderní nemocnice. V letech 1909-1912 zde byla vybudována městská nemocnice, která dostala název ,,Fürst Johann II. von und zu Liechtenstein – Krankenhaus der Stadt Jägerndorf (mit Őffentlichkeitsrecht)“, česky,,Knížete Johanna II. z a k Liechtensteinu - nemocnice města Krnova (veřejnoprávní)“. Tento název musel být v roce 1918 po vzniku republiky odstraněn. 

Erb Liechtensteinů se symboly znaku Krnova (zlatá trubka na modrém poli)

Znak krnovského vévodství se v roce 1622 stal součástí erbu Liechtensteinů. Po vzniku samostatného říšského knížectví "Liechtenstein" s hlavním městem Vaduz, se knížecí erb stal státním znakem Lichtenštejnska, kterým je dodnes. - Je to jedna z heraldických rarit, kdy státní znak jednoho státu v sobě obsahuje zemské znaky jiné země - v minulosti jsme měli k sobě mnohem více, než se nám zdá dnes. Připomeňme, že nedaleko Krnova leží město Opava, které bylo hlavním městem Opavského vévodství - to Liechtensteinové získali už v roce 1614.

BESEDA K 250. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE TEREZIE SAVOJSKÉ

Kostelec nad Černými lesy: V sobotu 5. února 2022 od 15.00 se v Muzeu hrnčířství na náměstí Smiřických 41 v Kostelci nad Černými lesy koná beseda "MARIE TEREZIE SAVOJSKÁ" s historikem PhDr. Vladimírem J. Mrvíkem, Ph. D.  Doktor Mrvík se problematice dějin Černokostelecka věnuje dlouhodobě, je m. j. autorem rozsáhlé publikace "Dějiny černokosteleckých domů" (2011).

Článek v časopise Fakta a svědectví č. 1-2/2022

13. ledna 2022:  V prvním letošním dvojčísle časopisu Fakta a svědectví, který se věnuje historii vojenství, vychází článek Ing. Pavla Juříka "Výročí otce rakouského dělostřelectva", který připomíná 250. výročí úmrtí polního maršála Josefa Václava z Liechtensteina. Článek se věnuje především maršálově  dělostřelecké reformě a navazuje na článek "Vojevůdce a reformátor" stejného autora, který vyšel v tomto časopise v červenci 2009 - viz web HSL "Tisk a media - Archiv" https://www.hs-liechtenstein.cz/lichtenstein.pdf. Nový článek v č. 1-2/2022: https://www.hs-liechtenstein.cz/6_liechtenstein.pdf

VYŠLO NOVÉ ČÍSLO ZPRAVODAJE HSL

10. ledna 2021: Vyšlo první letošní číslo ZPRAVODAJE Historického spolku Liechtenstein č. 1/2022. Hlavními tématy obsahu jsou:

- Výročí 250 let od odchodu vévodkyně Marie Terezie Savojské - významné mecenášky a reformátorky 18. století

- Informace o 250. výročí odchodu "otce rakouského a českého dělostřelectva" polního maršála Josefa Václava z Liechtensteina

- Březnová výročí dvou významných knížecích lesníků: Leopolda Grabnera a Julia Wiehla.

Zpravodaj HSL č. 1/2022 je ke stažení zde:https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2022.pdf

ZÁDUŠNÍ MŠE ZA POLNÍHO MARŠÁLA JOSEFA VÁCLAVA Z LIECHTENSTEINA

8. ledna 2022: Ve čtvrtek 10. února 2022 si připomeneme 250. let od odchodu jedné z nejvýznamnějších vojenských osobností střední Evropy polního maršála Josefa Václava z Liechtensteina (1696-1772), zvaného "otcem rakouského a českého dělostřelectva". Významný diplomat, politik a vojevůdce se do dějin zapsal především jako iniciátor zásadní reformy rakouského dělostřelectva, kterou řídil v letech 1744-1757. Vrchním velitelem dělostřelectva byl až do své smrti.

Klíčové prvky reformy tým jeho odborníků od roku 1744 testoval na dělostřeleckém polygonu u Týna nad Vltavou, jehož části se dochovaly dodnes a jsou dokumentovány v nedávno objevených plánech a nákresech a probíhajícím archeologickým průzkumem. V nedalekém Rudolfově už v roce 1744 založil první dělostřeleckou školu ve střední Evropě. Liechtensteinova reforma má zásluhu na řadě vítězných bitev s Pruskem po roce 1756, zejména na strategicky důležitém vítězství v bitvě u Kolína 18. června 1757, které uchránilo české země od další anexe ze strany Pruska. Podrobnější informace o jeho reformě naleznete v odkazech níže. 

Při příležitosti 250. výročí odchodu polního maršála Josefa Václava z Liechtensteina bude za něj sloužena zádušní mše ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze na Hradčanech (Kanovnická 5/72) - celebrantem bude vrchní kaplan Armády České republiky plukovník gšt. Mgr. Jaroslav Kníchal. Mše se bude konat ve čtvrtek 10. února 2022 od 14.30.

Pozvánka na zádušní mši:                                                 https://www.hs-liechtenstein.cz/polni_marsal_josef_vaclav_z_liechtensteina_pozvanka.pdf

Dokument "Otec rakouského a českého dělostřelectva"   https://www.hs-liechtenstein.cz/otec_rakouskeho_delostrelectva_jwl_1696-1772.pdf

Podrobnější informace k maršálově reformě naleznete v knize Ing. Pavla Juříka "Královna bitev, České země a vznik moderního dělostřelectva", Universum 2021: https://www.knizniklub.cz/knihy/557663-kralovna-bitev-ceske-zeme-a-zrod-moderniho-delostrelectva.html

MŠE SVATÁ ZA DOBROTIVOU VÉVODKYNI SAVOJSKOU K 250. VÝROČÍ JEJÍHO ODCHODU

7. ledna 2022: V neděli 20. února 2022 v 9.15 se koná mše svatá za vévodkyni Marii Terezii Savojskou (1694-1772), velkou dobrodějku černokosteleckého a dalších panství. Mše svatá se bude konat v Kostelci nad Černými lesy ve farním chrámu Svatých Andělů strážných na náměstí Smiřických, který dala s velkou péčí vybudovat. Mši svatou bude celebrovat kardinál Dominik Duka arcibiskup pražský a primas český. 

Vévodkyně Marie Terezie Savojská s vdovským šátkem ve vlasech

Česká televize v roce 2017 odvysílala zajímavý pořad o životě a odkazu vévodkyně Marie Terezie Savojské v rámci cyklu "Cesty víry". Dokumentární film "Naše paní Savojka" (26 min) je ke zhlédnutí on-line zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/217562215500001/

Pozvánka na mši svatou:  https://www.hs-liechtenstein.cz/mts_250_let_mse_svata.pdf