Aktuality 2019
2019 - Lichtenštejnský rok
770. výročí příchodu Liechtensteinů na Moravu
300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví
Oficiální stránky ke 300. výročí Lichtenštejnského knížectví - zde: https://www.300.li/en
Špitál Marie Terezie vévokyně Savojské, Kostelec nad černými lesy
Požehnané Vánoce a šťastný nový rok 2020 vám přeje
Historický spolek Liechtenstein
Ptali jste se: Jak dlouho Liechtensteinové vlastnili své první moravské panství Mikulov?
1. prosince 2019: Liechtensteinové získali Mikulov za věrné služby v rakouských zemích roku 1249, které prokázal Jindřich I. z Liechtensteinu († 1266) markraběti moravskému a budoucímu králi českému Přemyslu Otakaru II., v boji o tzv. dědictví Babenberků. Panství Mikulov vlastnila mikulovská větev Liechtensteinů až do roku 1560, kdy pro vysoké zadlužení ho musel Kryštof IV. († 1585) zvaný "Marnotratný" prodat.V dalších letech musel Kryštof IV. prodat i většinu dalších statků na jižní Moravě. Rakouským větvím Liechtensteinů se dařilo mnohem lépe.
Více informací o mikulovské větvi Liechtensteinů naleznete v článku "Z Rakous na Moravu" (Živá historie, červen 2019)::
https://www.hs-liechtenstein.cz/zh_cerven_2019_770_let_liechtensteinu.pdf
Tzv. Lichtenštejnská věž mikulovského zámku je jednou z dodnes viditelných stop Liechtensteinů z doby 14. - 15. století
Prezentace knihy o životě a díle vévodkyně Marie Terezie Savojské
Praha 25. listopadu 2019: V Arcibiskupském paláci v Praze v Síni kardinála Josefa Berana byla představena nová publikace Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Nakladatelství Lidové noviny, o které jsme již informovali. Novou publikaci představila vedoucí autorského kolektivu PhDr. Petra Oulíková, Ph. D. K osobnosti vévodkyně Savosjké se vyslovili kardinál Dominik Duka a J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice. Prezentace knihy se zúčastnil prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D. děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautoři knihy a další hosté.
V diskusi zazněmo, že dílo Marie Terezie vévodkyně Savojské, rozené kněžny z Liechtensteina, bylo mnohem širší, než bylo v knize možné obsáhnout a toto téma ještě nebyla zdaleko vyčerpáno. Její odkaz v Dolním Rakousku a Vídni je ještě větší (např. Savojská rytířská akademie, Dům savojských dam), než ve středních Čechách a čeká na analýzu. Pro historiky je zde tedy práce více než dostatek. Samostatným tématem je možné blahořečení nebo svatořečení Marie Terezie vévodkyně Savojské, o kterém kardinál Duka hovořil od roku 2012 již několikrát, včetně prezetace knihy o jejím životě a díle.
Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice a Dominik kardinál Duka arcibiskup pražský
Zástupci HSL uctili památku Liechtensteinů v hrobce ve Vranově u Brna
Vranov u Brna 20. listopadu 2019: Při příležitosti Lichtenštejnských dnů v Brně navštívili členové Česko-lichtenštejnské komise historiků a zástupci Historického spolku Liechtenstein knížecí hrobku a baziliku Panny Marie ve Vranově u Brna. Hrobka sloužila svému účelu v letech 1627 - 1945, v letech 2013 - 2015 byla rekonstruována nákladem Nadace knížete Lichtenštejna, ačkoliv není jejím majetkem. Zástupci HSL položili kytici růží u epitafu rodu Liechtensteinů v bazilice (růže a stuhy jsou v barvách rodu - žluté a červené).
Klasicistní vchod do nové knížecí hrobky pod chrámem Narození Panny Marie
Růže v heraldických barvách před epitafem rodu Liechtensteinů v poutním chrámu Narození Panny Marie ve Vranově u Brna
Více než polovina občanů České republiky si přeje dohodu s Liechtensteiny
Deník dnes otiskl článek "Češi chtějí s Lichtenštejny jednat, ne se soudit", vyplývá z průzkumu. Odkaz na článek naleznete zde:
https://www.denik.cz/ekonomika/pruzkum-cesi-chteji-s-lichtenstejny-jednat-ne-se-soudit-20191119.html
Viz také zpráva na tomto webu z 2. dubna 2019.
První vítězství knížeci nadace v ČR
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových prohrál spor u Krajského soudu v Brně o majetek Liechtensteinů u Plumlova
Brno 18. listopadu 2019: Nadace knížete z Lichtenštejna zaznamenala první úspěch ve svém sporu o neprávem zkonfiskovaný majetek v České republice. Katastrální úřad v Prostějově odmítl přepsat majetek vedený ještě v současné době na knížete Františka Josefa II. (1906 - 1989) na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Odůvodnil to tím, že podle platného zákona o katastru nemovitostí musí být převáděný majetek přesně identifikován číslem parcely nebo budovy. K převodu nestačí tzv. Benešovy dekrety, ani obecné konfiskační vyhlášky z roku 1945.
ÚZSVM se odvolal ke krajskému soudu a ten nyní nepravomocně rozhodl tak, že stabovisko Katastrálního úřadu v Prostějově potvrdil. Úřad se proti tomuto rozhodnutí odvolá k Nejvyššímu soudu ČR. Připomeňme, že Nadace knížete z Lichtenštejna podala k Ústavnímu soudu ČR tři dvovolání, dvě z nich u něj leží již déle než dva roky. Více informac o majetkovém sporu naleznete v Akualitách a v Archvu Akrualit na těchto stránkách.
Celý článek o rozhodnutí Krajského soudu v Brně naleznete zde. í https://www.seznamzpravy.cz/clanek/statni-urad-prohral-u-soudu-spor-kolem-majetku-lichtenstejnu-83079?dop-ab-variant=1&seq-no=1&source=hp
Erb knížecího rodu Liechtensteinů a současně státní znak Lichtenštejnskéha knížectví
TN Nova: Lichtenštejnové mají na svůj majetek právo, rozhodl soud
O rozhodnutí Krajského soudu v Brně informuje také televize Nova: Lichtenštejnové chtějí zpět své hrady a zámky. Mají na ně právo, uznal soud
Celá zpráva TN Nova je zde: https://tn.nova.cz/clanek/lichtenstejnove-chteji-zpet-sve-hrady-a-zamky-maji-na-ne-pravo-uznal-soud.html
Lichtenštejnské školství se představilo na veletrhu PREF v Praze
Mezinárodní veletrh Prague Education Festival - PREF, který se konal ve dnech 14. - 16. listopadu 2019 představil nejvýznamnější trendy ve vzdělávacích systémech Evropy. Ministryně školství Lichtenštejnska Dominique Hasler představila moderní systém vzdělávání v knížectví, které hodnocením školství patří k nejlepším na světě.
Praha 15. listopadu 2019: Lichtenštejnské hospodářství patří k nejvíce "high-tech" na světě. Společně s Českou republikou má nejvyšší podíl průmyslu na HDP - 41 procent. Lichtenštejnské průmyslové firmy a dodavatelé finančních a dalších služeb musí být konkurenceschopní na světovém trhu. Současně se knížectví potýká s nedostatkem pracovních sil - dnes již více než polovina z 37.000 pracovníků (stejný je i počet obyvatel Lichtenštejnska) dojíždí denně do knížectví za prací.
Dominique Hasler - ministryně školství Lichtenštejnského knížectví
Lichtenštejnsko si proto nemůže dovolit plýtval lidskými zdroji a současně svým občanům musí poskytnout potřebé vzdělání. Na to je připraven vzdělávací systém, který je průběžně vyhodnocován a dále promyšleně upravován podle potřeb země, a to s dlouhodobým výhledem.
Přednáška paní ministryně Dominique Hasler na veletrhu PREF (v angličtině) je ke stažení zde: https://www.regierung.li/media/medienarchiv/Keynote_Speech_RR_DH_Prag.pdf
Podrobnější informace o lichtenštejnském školství naleznete v analýze (v češtině) z roku 2017 zde: http://www.hs-liechtenstein.cz/lichtenstejnsko_-_skolstvi_1.5.pdf
Dny lichtenštejnské historie v Brně
Společná prezentace bohaté historie Liechtensteinů na Moravě a Česko-Lichtenštejnských vztahů při příležitosti 770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu
Brno 19. listopadu 2019: Ve dnech 19. - 21. listopadu 2019 se v Brně konají Dny lichtenštejnské historie v České republice, jejichž pořadatelem je mezivládní Česko-lichtenštejnská komise historiků ve spolupráci s Historickým ústavem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravským zemským archivem, Moravským zemským muzeem, Moravskou zemskou knihovnou a Historickým spolkem pro Knížectví Lichtenštejnsko. Věeeckého a kulturního programu se účastní delegáti z České republiky, Lichtenštejnska a Rakouska.
Dědičný princ Alois z Liechtensteinu převzal Zlatou medaily Mendelovy univerzity
Princ Alois z Lichtenštejna a Constantin Kinský dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzali zlaté medaile jako výraz ocenění „přínosu k rozvoji vědy a vzdělávání, udržitelného zemědělství, lesnictví a kultury venkova". Mendelova univerzita v Brně letos slaví 100. výročí od svého založení.
Brno 14. listopadu 2019: Za účasti téměř dvou stovek vzácných hostů, včetně rektorů a prorektorů více než desítky tuzemských a zahraničních univerzit, dnes proběhl slavnostní akt - předání Zlatých medailí dvěma laureátům. Lichtenštejnové na svém rozsáhlém panství postupně vytvořili unikátní příklad komponované krajiny, citlivě dotvořené přírodními i architektonickými prvky. Příkladem kvalitního hospodaření jsou lesy na sever od Brna, které nyní spravuje MENDELU a jež dříve patřily zmíněnému rodu. „Bývalí lichtenštejnští správci zde prozíravě a systematicky vytvářeli smíšené lesy, které v době klimatické změny představují ukázku odolnějších lesních porostů, které na tak rozsáhlé ploše nemají v ČR srovnání," uvedla rektorka univerzity Danuše Nerudová.
Korunní princ Alois z Liechtensteinu a Danuše Nerudová rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Více informací o slavnostním aktu na Mendelově univerzitě v Brně naleznete zde:
http://mendelu.cz/32011n-mendelu-udelila-zlate-medaile-k-vyroci-100-let-skoly
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lichtenstejnove-nabidli-cesku-pomoc-v-boji-se-suchem-82740
Projev profesorky Ing. Danuše Nerudové, Ph. D., rektorky Mendelovy univerzity v Brně naleznete zde:
https://www.hs-liechtenstein.cz/mendel_university_projev_rektorka_zlate_medaile.docx
Projev Aloise dědičného prince z Liechtensteinu naleznete zde:
https://www.hs-liechtenstein.cz/dedicny_princ_alois_dekovna_rec_mendelu_cesky.docx
Blahopřejeme knížeti Hansi-Adamovi II. k 30. výročí jeho úspěšné vlády!
Vaduz 13. listopadu 2019: Před 30 lety zemřel kníže František Josef II., jeho nástupcem a novou hlavou státu a rodu se stal dědičný princ Jeho Jasnost Hans-Adam II. (* 1945). Za 30 let své vlády princ splnil všechny úkoly, které mu jeho otec uložil. Ale nebylo to jednoduché, při reformě rodinných financí musel vyřešit odpor některých příbuzných, které nahradil zkušenými manažery ve vedení podniků, u politiků a části veřejnosti narazil se svými představami na reformu ústavy, školství nebo se vstupem knížectví do OSN a ESVO. - Vše se mu nakonec podařilo.
Více o tom píše deník Vaterland, jehož článek přetiskujeme v českém překladu:
Jeho Jasnost Hans-Adam II vládnoucí kníže z Liechtensteinu oslavil 30 let své mimořádně úspěšné vlády.
(Foto: Vaterland).
Advokátní deník připoměl perzekuci profesora ústavního práva JUDr. Františka Weyra, autora posudků, které v letech 1945 - 1947 označily konfiskaci majetků lichtenštejnských občanů za nezákonné
V rámci projektu České advokátní komory "Advokáti proti totalitě" byl připomenut. život, dílo a poúnorová perzekuce rektora Masarikovy univerzity a děkana její právnické fakulty profesora JUDr. Františka Weyra. Ten mimo jiné vypracoval několi posudků, které označily konfiskace majetku Liechtensteinů v roce 1945 za nezákonné.
Praha 12. listopadu 2019: JUDr. František Weyr je právem považován za jednu z klíčových osobností československého a českého práva. Jako spoluautor první ústavy ČSR v roce 1920, autor řady publikací z oboů teorie a filozofie práva a ústavního práva, formoval a dodnes formuje výuku a praxi práva v České republice. Před 2. světovou válkou byl rektorem Masarykovy univerzity a třikrát děkanem její právnické fakulty. V letech 1945 - 1947 vypracoval několik posudků pro JUDr. Emila Sobičku, které označily poválečnou konfiskaci majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska za v rozporu s československým i mezinárodním právem.
Podrobnější informace o jeho životě a perzekucí po komunistickém převratu v únoru 1948 dnes přinesl Advokátní deník. Jeho přítel a první rektor Masarykovy univerzity profesor JUDr. Karel Engliš hned 26. února 1948 rezignoval na funkci rektora Univerzity Karlovy. I on byl poté perzekuován (profesor K. Engliš je veřejnosti více znám jako ministr financí ČSR a guvernér Národní banky československé).
Článek Advokátího deníku naleznete zde:https://advokatnidenik.cz/2019/11/12/profesor-f-weyr-pounorova-perzekuce-jednoho-z-piliru-ceskoslovenskeho-prava/
Profesor JUDr. František Weyr (uprostřed) a profesor Karel Engliš (vpravo) přebírají čestný doktorát
Masarykovy univerzity v roce 1947. O rok později již oba byli perzekuováni.
Advokáti proti totalitě: Životní osudy JUDr. Emila Sobičky - advokáta Liechtensteinů - po únoru 1948
Projekt České advokátní komory "Advokáti proti totalitě" byl dnes zahájen ve velké porotní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci. Symbolicky v místě, kde byl k trestu smrti odsouzen JUDr. Jaroslav Borkovec a nedaleko místa, kde byl před 70 lety popraven. Křest knihy a vernisáž výstavy "Advokáti proti totalitě". Perzekuce advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky.
Praha 5. listopadu 2019: Konferenci "Advokáti proti totalitě" zahájil předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který předal slovo předsedovi Senátu Parlamentu České republiky Jaroslavu Kuberovi. Mezi dalšími řečníky byli zástupci adokátních komor ze Slovenska, Rakouska, Německa a Chorvatska, JUDr. Petr Pithart, historici a právníci, kteří více než stovku posluchačů seznámili s advokacijí v letech 1948 - 1989 a některými perzekuovanými advokáty a disidenty.
Závěrečným bodem konference byla přednáška Ing. Pavla Juříka, předsedy Histirického spolku Liechtenstein, o životních osudech JUDr. Emila Sobičky, předního pražského advokáta, vlastence, demokrata a právního zástupce lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (viz též Aktuality z 10. září 2019) Za 2. světové války ukrýval židovského advokáta JUDr. Reimanna, chránil arcibiskupství pražské, jeho duchovní a zaměstnance proti zásahům gestapa, za což byl i vězněn a se zbraní v ruce se zúčastnil květnového povstání v Praze v roce 1945.
Proto jako advokát se smyslem pro spravedlnost, demokrat, vlastenec, katolík a významný právní zástupce "vyhynulých tříd": buržoazie, aristokracie a katolické církve, byl JUDr. Emil Sobička mezi prvními, kterým nezákonné akční výbory Národní fronty v advokátní komoře v Praze zakázala hned po únorovém komunistickém převratu činnost (8. března 1948).
Předseda HSL Ing. Pavel Juřík seznámil účastníky konference "Advokáti proti totalitě" s perzekucí advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky
Pomsty komunistů neušel ani jeho strýc, spoluautor první československé Ústavy, rektor Masarykovy univerzity v Brně a trojnásobný děkan její Právnické fakulty profesor JUDr. František Weyr. Ten pro JUDr. Sobičku zpracoval několik posudků, které potvrzovaly, že konfiskace majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska a dokonce hlavy státu jsou v rozporu s tuzemským i mezinárodním právem. Profesor Weyr odmítl v roce 1946 spolupracovat na tvorbě nové "lidově-demokratické" ústavy, protože by to už nebyla ústava svobodných občanů. Pro své demokratické postoje a prosazování práva a spravedlnosti byl po "vítězném únoru" vyhozen z univerzity a byla mu zakázána vědecká a publikační činnost.
Osudy JUDr. Emila Sobičky sice nejsou zahrnuty v právě vydané knize, ale dostanou se do jejího druhého dílu. V závěru svého vystoupení Ing. Pavel Juřík vyzval, aby pozornost byla věnována také studiu "poúnorové" perzekuce soudců, prokurátorů a pedagogů a funckionářů právnických fakult..
Prezentace je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/judr_emil_sobicka_cak_prezentace_05112019.pdf
Informace o projektu "Advokáti proti totalitě" a článek o osudech JUDr. Emila Sobičky "Jedenáctý advokát proti totalitě: JUDr. Emil Sobička" v "Advokátním deníku" naleznete zde: https://advokatnidenik.cz/2019/11/06/jedenacty-advokat-proti-totalite-judr-emil-sobicka/
Videozáznam konference "Advokáti proti totalitě" (5. 11. 2019) naleznete zde: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=18624
Publikace o hradu a zámku Šternberk
Praha 29. října 2019: Hrad Šternberk patřil od středověku k nejvýznamnějším panským sídlům na Moravě. Spolu s hradem v Českém Šternberku jej založil starobylý český rod pánů ze Šternberka, jehož členové zde sídlili až do sklonku 14. století. Dobu největší slávy zažil za vlády litomyšlského biskupa a blízkého rádce a diplomata císaře a krále Karla IV. Albrechta ze Šternberka, který hrad rozšířil ve velkorysých formách lucemburské gotiky (založil také nedaleko ležící rekonstruovaný augustiniánský klášter se skvostným chrámem Zvěstování Panny Marie). Šternberk rozšiřovali a ve stylu gotiky a renesance přestavovali i další majitelé, mezi něž patřili páni z Kravař, Berkové z Dubé či knížata z Minsterberka.
Na přelomu 17. a 18. století zakoupil hrad s rozsáhlým panstvím kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu. Neobývaný hrad, poničený třicetiletou válkou, chátral až do druhé poloviny 19. století, kdy byl tehdejším majitelem Janem II. z Liechtensteinu přestavěn v historizujících formách. Po přestavě, obdivované řadou soudobých architektů a historiků umění, složil hrad jako jedno z rodových muzeí, ve kterém kníže shromáždil mimořádnou uměleckou sbírku. Připomeňme, že kníže Jan II. svěřil rcitlivou omantickou přestavbu hradu Šternberk stejnému architektovi, který pro něj přestavěl hrad Vaduz v Lichtenštejnsku - , Karl Gandolph Kayserovi.
Publikace o hradu a zámku Šternberk u Olomouce, z pera zkušeného autora PhDr Michala Konečného, seznamuje čtenáře s dějinami památky. Jeje zaměřena především na průběh stavebních úprav v 19. století a budování hradního muzea Liechtensteinů. Publikace je doplněna řadou fotografií, dobových vyobrazení a plánů a má celkem 216 stran (cena 190 Kč). K zakoupení je v prodejně nebo na webu NPÚ v Praze nebo na hradě a zámku Šternberk. https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/49311-hrad-sternberk
Česká televize uvedla v rámci seriálu "Modrá krev II." díl "Lichtenštejnové"
Projekt "Advokátí proti totalitě" připomíná i osudy advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky
Praha 10. září 2019: "Advokáti proti totalitě" - nový projekt České advokátní komory mapuje osudy advokátů, kteří bojovali proti komunistickému režimu nebo jím byli pronásledováni za svou advokátní činnost nebo vztah k totalitnímu systému. Zajímavé je, že dříve narození advokáti bojovali aktivně i proti nacistické okupaci. Autoři projektu vybrali 10 advokátů, jejichž osudy přinese kniha, která bude představena 5. listopadu 2019 v soudní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci. Vzpomínky se zúčastní řada vzácných hostů, včetně předsedy Parlamentu České republiky JUDr. Radka Voráčka a předsedy Senátu Parlamentu České republiky Zdeňka Kubery.
Lichtenštejnští občané nebyli Němci, ale Lichtenštejnci
Praha 10. září 2019: V roce 1945 bylo 38 lichtenštejnských občanů falešně obviněno, že jsou Němci, protože to byl jediný důvod, jak bylo možné zkonfiskovat jejich majetek, včetně majetku 8 členů knížecí rodiny a hlavy státu (ta a její majetek byla a je podle mezinárodního práva nedotknutelná). České archivy stále přinášejí zajímavé informace o tom, jak některé (komunisty ovládané) úřady poválečného Československa diskriminovaly lichtenštejnské občany.
Zatímco minosterstvo zahraničních věcí a financí ČSR si uvědomovaly nezákonnosti konfiskací majetku občanů neutrálního státu, ministrstva zemědělství a vnitra se na Ústavu a československé a mezinárodní právo vůbec neohlížely. I o tom hovoří Dr. Maxmilian Schaftgotsch vídeňský advokát knížecí rodiny Liechtensteinů ve svém rozhovoru pro Forum 24 z 8. září 2019: Připomíná dopis ministerstva zahraničních věcí odeslaný v roce 1947 ministerstvu zemědělství, ve kterém se mimo jiné píše: “Dejte si pozor při konfiskacích na německy mluvící Švýcary, Italy nebo Američany, ale v případě Lichtenštejnů je všechno v pořádku, jsou tak malí, že v Evropě nebudou mít zastání.”
To potvrzuje již dřívější zjištění historiků o "dvojím metru" vůči občanům německé národnosti ze Švýcarska (ale i Rakouska), USA a dalších zemí a Lichtenštejncům, kteří byli označeni za Němce. Pokud už za Němce byli neprávem označeni, mělo se s nimi jednat stejně, jako s občany německé národnosti neutrálních zemí a Spojenců jako bylo Švýcarsko, Švédsko, USA apod.a ne jako s Němci z tzv. "Třetí říše" Pozoruhodné je, že nebyl konfiskován majetek občanů německé národnosti Italského království (do roku 1943 spojence Německa) a obnovené Rakouské republiky (tzv. Starorakušané - občané před anšlusem Rakouska v březnu 1938), ale u občanů neutrálního Lichtenštejnska ano.. .
Další informace o konfiskaci majetku lichtenštejnských občanů naleznete např. v článku Ing. Pavla Juříka pro web Hlídací pes z 24. března 2019:
https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/
Vládnoucí kníže František Josef II. z Liechtensteinu a jeho manželka kněžna Georgina, rozená hraběnka Wilczek.
Kníže musel za svého života bojovat proti dvěma totalitám.
10. výročí obnovení diplomatických styků s Lichtenštejnským knížectvím
Dne 8. září 2009 byly po 64 letech přerušení vztahů obnoveny diplomatické styky mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím. Jihomoravský kraj budoval vztahy s rodem Liechtensteinů, který na jeho území zanechal nesmírný odkaz, již od roku 2005.
Praha 8. září 2019: Na základě dohody členských států Evropské unie o uzavření smluv o zabránění dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, Česká republika v roce 2008 obnovila jednání s Vaduzem o navázání diplomatických styků. Předchozí jednání byla v roce 1993 ukončena, protože česká strana nepřistoupila na požadavek Lichtenštejnska, aby bylo jednáno o restituci majetku lichtenštejnských občanů.
Protože v roce 2008 knížectví již vstřícně nepodmiňovalo obnovení diplomatických styků vyřešením sporných majetkových otázek, bylo dne 8. září 2009 podepsáno Memorandum o budoucí spolupráci. - diplomatické styky tak byly obnoveny dlouhých po 64 letech kdy byly latentni (žádná ze stran je v roce 1939 ani 1945 nepřerušila), což byla světová rarita. Od té doby se vztahy mězi oběma zeměmi úspěšně rozvíjejí v oblasti obchodu, kultury nebo školství.
Sporné otázky vzájemné více než 700leté historie od roku 2010 analyzuje mezivládní Česko-lichtenštejnská komise historiků. Její nezávislý výzkum potvrdil, že Liechtensteinové za 2. světové války nekolaborovali s nacisty a více než 700 let společné historie bylo pro Moravu, Slezsko a Čechy velmi přínosné. Výsledky výzkumu komise naleznete na: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/
Jihomoravský kraj, na jehož území se nachází nejvýznamnější architektonické a krajinářské projekty Liechtensteinů (na prvním místě Lednicko-valtický areál) navázal kontakty s knížecím rodem již v roce 2005. V prosinci tohoto roku se vládnoucí kníže Hans-Adam II. zúčastnil rekonstrukce bitvy a pietního aktu bitvy u Slavkova, ve které bojoval i jeho předek polní maršál a kníže Jan I. z Liechtensteinu. V říjnu 2006 kníže přijal pozvání obce Vranov u Brna, kde se nachází hrobka knížat z Liechtensteinu a pokřtil prostor před bazilikou na "náměstí knížat z Liechtensteina". Této návštěvy se zúčastnil i hejtman Stanislav Juránek.
Když byly v září 2009 obnoveny diplomatické styky České republiky a Lichtenštejnska, o týden později 19. září přijel vládnoucí kníže Hans-Adam II. v doporovodu Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein, velvyslankyně knížectví v Rakousku, na křest knihy Ing. Pavla Juříka "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů", která poprvé přinesla pravdivé informace o historii rodu Liechtensteinů. Kníže byl přivítán hejtmanem Michalem Haškem na zámku Mikulov, kde v roce 1249 Liechtensteinové poprvé vstoupili na Moravu. Poté byl přivítán starosty a obyvateli Břeclavi, Lednice a Valtic.
Křest výpravné knihy Pavel Juříka "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů" na zámku ve Valticích 19. září 2009 (zleva Jeho Jasnost vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu, autor knihy Pavel Juřík, Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje)
Více informací o 10. výročí diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem a o letošním 770. výročí příchodu Liechtensteinů do zemí Koruny české, se zaměřením na Jihomoravský kraj, naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/10._vyroci_diplomatickych_styku_cz_a_fl.pdf
100. výročí založení Mendelovy univerzity v Brně
Mendelova univerzita v Brně navazuje na projekty zahradnických škol knížete Jana II. z Liechtensteinu. Mendeleum dodnes sídlí v budově Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici.
Lednice: 24. července 2019: Vysoká škola zemědělská v Brně (VŠZ) byla zřízena zákonem č. 460 ze dne 24. července 1919, letos v červenci tedy oslavila 100. výročí. Svůj název VSŽ změnila roku 1994 na Mendelovu univerzitu. Na počátku vzniku Vysoké školy zemědělské v Brně byl ve své době výjimečný projekt knížete Jana II. z Liechtensteinu, který v roce 1895 založil Vyšší ovocnicko-zahradnickou školu v Lednici.
Budovu bývalé Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici, založené v roce 1895 knížetem Janem II. z Liechtensteinu (tzv. Mendeleum), využívá Zahradncká fakulta Mendelovy univerzity v Brně dodnes
V říjnu 1895 kníže Jan iI. založil Vyšší ovocnicko - zahradnickou školu v Lednici (něm. „Höhere Obst und Gartenbauschule“.). Byla to první odborná škola svého druhu v celé habsburské monarchii. Jan II. školu podpořil darováním peněz a pozemků, přispěl i císař František Josef I. a řada dalších dárců Studium bylo tříleté, s vyučovacím jazykem německým a bylo ukončeno maturitní zkouškou.
Díky zájmu Jana II. o přírodní vědy a jeho velkorysé štědrosti byl v roce 1912 založen prestižní Ústav pro zušlechťování rostlin knížete Jana z Liechtensteinů J. G. Mendela v Lednici (dnes Mendeleum). Kníže opět daroval pozemky na jeho stavbu a školní zahrady, hradil jeho výstavbu a na prvních 10 let garantoval finanční dary na jeho provoz.
Více informací o projektech knížete Jana II. a o 100. výročí Mendelovy univerzity v Brně naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/100._vyroci_mendelovy_univerzity.pdf
Josef Hardtmuth - nová kniha NTM v Praze o architektu Liechtenstenů
Praha 26. června 2019: Joseph Hardtmuth, Architekt, vynálezce a podnikatel ve službách knížecího rodu Liechtensteinů je dlouho očekávanou publikací, kterou vloni vydalo Národní technické muzeum v Praze. Kniha navazuje na mezinárodní konferenci o díle Josefa Hardtmutha, která se konala v roce 2015 v Lednici. Její autorka PhDr. Hana Králová v ní soustředila to nejpodstatnější z díla geniálního architekta, které je mnohem rozsáhlejší, než se uvádělo dříve. Výzkum v moravských archivech a archivu Liechtensteinů ve Vídni přinesl nejedno překvapení.
Několikletý výzkumný a publikační program NTM v Praze, věnovaný Josefu Hardtmutjovi, vyvrcholí v roce 2022 mezinárodní výstavou a konferencí, která se bude konat v Praze. Širší veřejnosti bude život a dílo geniálního architekta, ve službách knížecího rodu Liechtensteinů, zpřístupněno o několika rozsáhlými publikacemi. Architektury objednané knížaty Aloisem I. a Janem I. z Liechtensteinu pro jejich paláce, zámky a zahrady na jižní a střední Moravě a v Rakousku, patří mezi to nejcennější z doby přelomu 18. a 19. století na našem území.
NTM v Prate současně vydalo knihu o historii rodu Hardtmuthů, která mapuje osudy potomků Josefa Hardtmutha, včetně historie jejich továrny Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích.
Chtěli jsme se dohodnout, říká o sporech o majetek lichtenštejnský princ
Vaduz 31. května 2019: MF DNES otiskla rozhovor s dědidčným lichtenštejnským princem Aloisem, který se týký majetkových sporů Lichtenštejnska s Českou republikou. Princ potvrdl, že i v případě vrácení zámků Ledniice, Valtice, Šternberk a dalších zůstanou tyto přístupné veřejnosti. Lednický zámek byl otevřen veřejnosti již v 19. století jako jeden z prvních zámků v českých zemách. Od počátku 19. století byla otevřena obrazová galerie v Zahradním paláci ve Vídni, jehož brány uzavřela až 2 světová válka.
Dědičný princ Alois z Liechtensteinu vykonává úkoly hlavy státu od roku 2006
Z rozhovoru s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu vybíráme:
Jaký je současný vztah Lichtenštejnska k České republice?
Po staleté společné historii přišla pro naše vztahy po druhé světové válce velice problematická doba. Ale od znovunavázání diplomatických styků v roce 2009 se naše vztahy velice dobře vyvíjí, znormalizovaly se.
Poznamenaly tyto vztahy současné spory o zabavený majetek?
Je to stále otevřená otázka, na poválečnou konfiskaci lichtenštejnského majetku existují různé názory. Pořád, ale především po sametové revoluci, jsme zastávali názor, že by bylo smysluplné vše vyřešit nikoliv právní cestou přes soudy, ale politickou shodou. Bohužel jsme však ze strany České republiky doposud nezaznamenali intenzivní zájem situaci vyřešit. Proto jsme na konci minulého roku museli, abychom neztratili své právní nároky, vznést žaloby. Ale i nadále zastávám názor, že politické řešení by mělo větší smysl pro obě strany. Jsme v tomto kdykoli otevření k dialogu.
Vídeň - výstava ze sbírek Liechtensteinů v Albertině: "Od Rubense k Makartovi"
Vídeň 8. května 2019: Při příležitostii 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví se od 15. února 2019 koná ve vídeňském muzeu Albertina velká výstava špičkových uměleckých děl, z největší soukromé sbírky umění na světě - sbírky knížat z Liechtensteinu. Její počátek sahá až do období kolem roku 1600, kdy začal první sochy, obrazy nebo nábytek cílevědomě kupovat kníže Karel I. Sbírka byla rozšiřována až do roku 1938. Po konfiskaci majetku Liechtensteinů v ČSR v roce 1945 musel kníže František Josef II. některá cenná díla prodat, aby zajistil nezbytné potřeby rodu (např. opravy válkou poškozených paláců a zámů v Rakousku).
Obraz Venuše P. P. Rubense patří mezi nejcennější díla ve sbírkách Liechtensteinů
Od 80. let minulého století, kdy se tehdy princi Hansi-Adamovi II. podařilo reformami podstatně zlepšit správu rodového majetku, se knížecí rodina snažila prodaná díla koupit zpět nebo koupit podobná díla stejných umělců. Od roku 1990 vládnoucí kníže Hans-Adam II. téměř zdvojnásobil rozsah sbírek umění, např. v roce 2004 koupil nejdražší kus nábytku na světě - renesanční Badbington Cabinet (za 19 mil. USD) a nákladem přes 100 mil. EUR dal opravit oba vídeňské paláce (doslova perly baroka), které otevřel veřejnosti.Umělecká díla z "Liechtenstein. The Collection" jsou zapůjčována na výstavy v předních muzeích a galeriích světa. Knížecí sbírky také výstavy organizují a to nejcennější ze sbírek Liechtensteinů viděli miliony návštěvníků v New Yorku, Londýně, Moskvě, Pekingu nebo Praze (2010).
Výstava ve vídenském museu Albertina je výjimečná tím, že prezentuje veřejnosti mimořádně široký výběr toho nejlepšího z knížecích sbírek, ať již to je obraz Venuše od Petra Paula Rubense, socha Bolestného Krista od Adriena de Vries, busta císaře Marca Aurelia nebo řada obrazů z období vídeňského bierermeieru. Takto široká paleta děl ještě nikdy nebyla vystavena na jednom místě - příčinou výjimky je 300leté výročí vzniku Lichtenštejnska..
Liechtensteinové mají ve svých sbírkách nejvíce obrazů P. P. Rubense na světě (33 kusů), včetně mistrovské série rozměrných pláten z cyklu "Decius Mus" . Toto Rubensovo dílo se stalo předlohou pro řadu sérií tapisérií, několik z nich nalezneme např. na zámku Český Krumlov.
Lichtenesteinové organizují prohlídky a výstavy také v Zahradním paláci Liechtensteinů na Fürstengasse 1. Majorátní palác na Bankgasse slouží především pro společenské akce. Dodejme, že koncem 2. světové války se pracovníkům knížecích sbírek ve Vídni podařilo většinu nejcennějších děl tajně propašovat z dosahu gestapa a Rudé armády do neutrálního Lichtenštejnska. Na přelomu let 1944 a 1945 byly evakuovány i nejcennější díla z moravských zámků, jako např. zlatý kočár knížete Josefa Václava z Liechtensteinu, který je vystaven v Zahradním paláci Liechtensteinů ve Vídni.
Více informací o výstavě, která se koná do 10. června 2019, naleznete na internetových stránkách: https://www.albertina.at/en/exhibitions/liechtenstein-the-princely-collections/
Lichtenštejnsko chce vrátit majetek zabavený po druhé světové válce
Praha 14. dubna 2019: Lichtenštejnské knížectví vznesl nárok na navrácení majetku jeho občanů, který byl zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Tyto dekrety byly v případě lichtenštejnských občanů použity neoprávněně. Kromě navrácení majetku je možným řešením finanční náhrada za něj. Celkem bylo poválečnou konfiskací postiženo 38 občanů knížectví (z toho 8 členů knížecího rodu), které bylo za obou světových válek neutrální.
Konfiskace majetku v ČSR velmi postihlo rod Liechtensteinů, který tak přišel o cca 80 procet svého majetku v Evropě.Protože knížecí pokladna dotovala státní rozpočet Lichtenštejnska z výnosů panství na Moravě (v souladu s privilegiem z roku 1719, kterým vzniklo "Knížectví Liechtenstein"), měla konfiskace zásadně negativní vliv na rozpočet rodu i knížectví. Díky promyšleným hospodářským reformám vlády po roce 1945 nastal v knížectví "hospodářský zázrak" - rozvoj špičkového průmyslu a služeb. Finanční problémy Liechtensteinů vyřešila úspěšná reforma správy majetku, kterou v 70. letech provedl současný vládnoucí kníže Hans-Adam II. Odkaz na článek: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichtenstejnsko-vraceni-majetku-benesovy-dekrety.A190413_174216_domaci_zaz
Budova sídla vlády Lichtenštejnska, v pozadí moderní budova Zemského sněmu nahoře hrad Vaduz
Většina občanů Ćeské republiky je pro jednání vlády ČR s Nadací knížete z Lichtenštejna
Praha 2. dubna 2019: Podle průzkumu agentury Ipsos, provedeného v únoru t. r. na reprezentatvním vzorku respondentů (on-line panel), většina občanů České republiky - 56 procent - je pro jednání o uzavření poválečného sporu o majetek lichtenštejnských občanů v ČR a hledání oboustranně výhodného řešení. U mladých lidí (18 až 29 let) to je dokonce 68 procent. O sporu je informováno 44 procent občanů, zejména prostřednictvím internetu a televize. 66 procent populace považuje přístup Nadace za velkorysý.
Pro odmítnutí jednání s lichtenštejnskou stranou je jen 15 % populace, především občané starší 66 let. 22 procent občanů se domnívá, že majetkový spor by měly řešit české soudy. Výsledky průzkumu byly zveřejněny dnes.
Kniha Valtice
Národní památkový ústav v Kroměříži vydal zajímavou publikaci o jednom z hlavních sídel rodu Liechtensteinů na Moravě. Kniha volně navazuje na publikace "Zámek Lednice" a "MInaret", které vyšly v letech 2017 a 2018.
Praha, 11. března 2019: Mgr. Michal Konečný se v nové knize "Zámek Valtice" věnuje historii a sbírkám jednoho z nejvýznamnějších sídel knížecího rodu Liechtensteinů na Moravě. Tato národní kulturní památka a památka zapsaná spolu s okolní krajinou na seznam světového dědictví UNESCO, patří k nejvýznamnějším barokním rezidencím ve střední Evropě. Aristokratické sídlo, od středověku svázané s knížecím rodem Liechtensteinů, prošlo během staletí složitým stavebním vývojem. Nejvýznamnější etapu v jeho dějinách představovalo období baroka, během něhož prošel zámek řadou přestaveb, odpovídajících vkusu a zejména společenskému postavení jednotlivých vládnoucích knížat. V 17. a 18. století na zámku pracovala řada nejvýznamnějších rakouských umělců, kteří z Valtic vytvořili aristokratické sídlo, jehož nároky na reprezentaci dokonale odpovídaly evropským panovnickým rezidencím.
Publikace Zámek Valtice, doplněná řadou dosud neznámých vedut, portrétů a vyobrazení ze sbírek knížat z Liechtensteinu, je první ucelenou monografií o zámku a okolním parku, která se zároveň věnuje také proměnám životního stylu knížat z Liechtensteinu. Kniha má 232 stran, na dvě stovky ilustrací a je ji možné zakoupit za 150 Kč na státním zámku Valtice nebo v e-shopu NPU.
Národní klenoty - Lednicko-valtický areál - pořad ČT2
Praha 21. února 2019: Česká televize odvysílala na programu ČT2 reprízu pořadu z roku 2012, který se věnuje Lednicko-valtickému areálu. Miroslav Táborský představuje romantický krajinářský park zařazený pro svou jedinečnost na seznam světového dědictví UNESCO (2012). Režie J. D. Novák
Lichtenštejnsko si připomíná 100. výročí otevření vyslanectví v Bernu a Vídni.
Praha 19. února 2019: Lichtenštejnské knížectví si 4. března 2019 připomíná 100. výročí otevření svých prvních vyslanectví. Zřídlo je v sousedních zemích, se kterými mělo nejužší obchodní a politické vztahy - ve Švýcarské konfederaci a v Rakouské republice. V současnosti má knížectví navázány diplomatické styky s devíti desítkami států, včetně České republiky a řadou mezinárodních organizací (např. OSN).
Ke 100. výročí vydává lichtenštejnská pošta pamětní poštovní známku v hodnotě 2,20 CHF. Více informací o 100. výročí naleznete v dokumentu ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/100_let_zahranicnich_misi_lichtenstejnska_1.0.pdf
Lichtenštejnské velvyslanectví ve Vídni - se státní vlajkou knížectví
Jubilejní poštovní známky ke 300. výročí Lichtenštejnského knížectví
Praha 2. února 2019: Liechtenstein Post připoměla 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví sérií poštovních známek. Tvoří ji dvě tkané známky, na kterých je vyšita knížecí koruna, s nápisem Fürstentum Liechtenstein a uvedením hodnoty 6.30 CHF. Autorem známky je Peter Vogel. Poštovní známku o rozměru 56 x 51 mm utkala proslulá tkalcovna Hämmerle & Vogel GmbH & Co KG, Lustenau v Rakousku. Počet vyrobených známek je puhých 70.000 kusů. První tkanou známku na světě vydala v roce 2000 pošta ve Švýcarsku.
Běžná edice jubilejní poštovní známky lichtenštejnské pošty (vyrobeno bylo 70.000 kusů)
Ještě vzácnější je sběratelská verze této poštovní známky, která je vyšita poprvé v historii poštovnictví nití z 24karátového zlata a s osmi ručně vsazenými krystaly od lichtenštejnské firmy Swarovski. Počet těchto známek byl omezen na pouhých 2.019 kusů - na památku roku výročí 2019. Známka nebyla v běžném prodeji,ale zájemci o ni se museli přihlásit do slosování. Hodnota této známky je rovněž 6.,30 CHF, ale prodejní cena byla stanovena na 300 CHF.
Sběratelská edice jubilejní poštovní známky s výšivkou z 24karátového zlata a osmi krystaly Swarovski (vyrobeno bylo pouze 2.019 kusů)
České noviny 24. ledna 2019: Lichtenštejnský princ: Raději bychom s ČR jednali, než se soudili
Dědičný princ a úřadující hlava státu Alois z Liechtensteinu poskytl ČTK rozhovor při příležitost oslav 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Princ Alois vyjádřil zájem o rozvoj vzájemných vztahů mezi oběma státy. Celý rozhovor naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lichtenstejnsky-princ-radeji-bychom-s-cr-jednali-nez-se-soudili/1713373
Hlava státu vládnoucí kníže J. J. Hans-Adam II. a dědičný princ J. J. Alois z Liechtensteinu před hradem Vaduz
České noviny 23. ledna 2019: Velvyslankyně: Vztahy Vaduzu s Prahou nejsou jen spory o majetek
ČTK České noviny přinášejí rozhovor s velvyslankyní Lichtenštejnska v České republice J. J. Marií-Piou Kothbauer prinzecnou Liechtenstein. Vyjádřila politování, že se majetkové otázky nepodařilo od roku 1990 vyřešit jednáním, ale lichtenštejnská strana se nevzdává. Česko a Lichtenštejnsko podle ní pojí především společné zájmy do budoucna.
J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v České republice
Rozhovor s paní velvyslankyní naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/velvyslankyne-vztahy-vaduzu-s-prahou-nejsou-jen-spory-o-majetek/1712980
Lichtenštejnsko oslavuje 300. výročí svého vzniku
Lichtenštejnské knížectví si připomíná 300. výročí svého založení - 23. ledna 1719. Lichtenštejnsko je jedním z nejdéle nepřetržitě existujících států světa.
Vaduz 19. ledna 2019: Lichtenštejnsko a jeho občané se připravují na největší společenskou událost své novodobé historie - oslavy 300 let své existence. Z dlouhé řady akcí, které vláda, obce, spolky nebo firmy uspořádají k oslavě kulatého výročí, připomeňme slavnostní shromáždění v největším společenském sále v městě Schaanu, které zahájí J. J. dědičný princ Alois za účasti prezidentů Švýcarska, Rakouska a Německa. Slavnosti v den výročí ukončí velké ohňostroje.
Z dalších akci uveďme alespoň výstavu v Landesmuseum ve Vaduzu a velkolepou výstavu ze sbírek knížat z Liechtensteinu, která se bude konat v muzeu Albertina ve Vídni od 16. února 2019 "Od Rubense po Makarta" - více informací viz https://www.albertina.at/en/exhibitions/liechtenstein-the-princely-collections/.
Informace o historii vzniku Lichtenštejnského knížectví naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/lichtenstejnsko_300_vyroci.pdf
Další informace o této velmi zajímavé zemi naleznete na tomto webu v sekci "Lichtenštejnsko" a "Dokumenty o Lichtenštejnsku" - http://www.hs-liechtenstein.cz/Dokumenty-o-Lichtenstejnsku.html
Historický spolek Liechtenstein přeje Lichtenštejnskému knížectví a jeho občanům vše nejlepší k významnému výročí!
Ptali jste se: Nárokuje si Nadace knížete z Lichtenštejna bývalé paláce Liechtensteinů v Praze?
Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze (dnes sídlo Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze) a Lichtenštejnský palác na Kampě (dnes v majetku Úřadu vlády České republiky) rod Liechtensteinů prodal již v 19. století. Proto nemohou být na seznamu požadovaného majetku.
770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu
Za věrné služby v rakouských zemích získal Jindřich I. z Liechtensteinu obec Mikulov od moravského markraběte Přemysla. Liechtensteinové jsou jedním z nejstarších moravských dosud žijících šlechtických rodů.
Praha 10. ledna 2019: Dne 14. ledna 2019 si připomínáme 770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu. Tehdy listinou vydanou v Brně získal JIndřich I. z Liechtensteinu obec Mikulov za věrné služby Přemyslovcům, kteří usilovali o získání dědictví po vymřelém rodu Babenberků v rakouských zemích. Tím položil základy více než sedmi století působení jeho potomků na území dnešní České republiky.
Více informací o výročí naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/770_vyroci_liechtensteinu_na_morave.pdf
Více informací o rodu Liechtensteinů naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
Původní zlato-červeně dělený erb Liechtensteinů je dodnes součástí knížecího erbu
a státního znaku Lichtenštejnského knížectví
Zajímavá kniha o Moravském Švýcarsku
Praha 9. ledna 2019: Zajímavou publikaci vydalo v roce 2018 nakladatelství Tváře. Kniha "Moravské Švýcarsko na starých pohlednicích" autorů Milana Sýkory a Milana Šustra seznamuje čtenáře s nídhernou krajinou Moravského krasu severně od Brna. Tato oblast byla původně v 19. století nazývána Moravské Švýcarsko .
Kniha na několika místech připomíná rod Liechtensteinů, který vlastnil panství Adamov, Blansko a Vranov u Brna a další. Liechtensteinové zpřístupnili propast Macocha, když zde vybudovali dřevěnou a později železnou vyhlídkovou terasu. Umožnili také návštěvu jeskyní spojených s Macochou, jak dokazují např. akvarely dochované v archivech. Více informací o knize naleznete zde: https://www.kosmas.cz/knihy/247752/moravske-svycarsko-na-starych-pohlednicich/
Lesníci Liechtensteinů a myslivost v českých zemích
České země nebyly jen rájem pro lovce a dějištěm velkolepých parforsních honů, ale mají dlouhou tradici v rozvoji myslivosti i lesnictví. Příkladem je knížecí rod Liechtensteinů. Nezanechal nám jen zámky a romantické stavby, parky a obory v okolí Lednic a Valtic, ale také lesnické a myslivecké památky na střední a severní Moravě nebo Černokostelecku.
Praha 3. ledna 2019: Liechtensteinové se jako jeden z nejbohatších, moravských, českých a rakouských šlechtických rodů zapsal nejen do dějin politiky, vojenství nebo umění, ale také do historie myslivosti a lesnictví v našich zemích. Vždyť v roce 1918 nás vlastnili okolo 170.000 hektarů lesů a polí a byli po Schwarzenbercích druhým nejbohatším knížecím rodem v habsburské monarchii. Podrobnější informace o odkazu lichetnštejnských lesníků a myslivců naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/myslivost_a_liechtensteinove.pdf
Hrad Vaduz
Pevné zdraví, štěstí, úspěch a spokojenost v novém roce 2019 vám přeje
Historický spolek Liechtenstein
Lichtenštejnové podali žalobu na Českou republiku
Zbytečný spor, kterému Česká republika mohla předejít jednáním, ke kterému se zavázala již v roce 1990.
Praha 20. prosince 2018: Nadace knížete z Lichtenštejna podala u 26 českých soudů žalobu na vydání větší části majetku, který byl členům knížecí rodiny zkonfiskován v roce 1945, zneužitím Benešových dekretů (ty se na občany neutrálního Lichtenštejnska nevztahovaly). Žaloby se netýkají majetku, který dnes vlastní kraje, obce, univerzity nebo soukromé osoby,nebo který se nachází pod důležitou infrastrukturou (např. dálnice). Knížecí rodina i nadále nabízí České republice jednání, které česká strana doposud odmítala.
V roce 1990 Lichtenštejnsko souhlasilo s přijetím Československa do Rady Evropy, Evropského sdružení volného obchodu a KBSE a nebránilo jeho přijetí za člena v nich poté, co se 7. listopadu 1990 republika zavázala vyřešit všechny sporné otázky s knížectvím jednáním. To ale následně neučinila a neučinila tak dodnes. Naopak lichtenštejnské občany (resp. Nadaci knížete Lichtenštejna) v roce 2014 zažalovala o vrácení majetku, který Nadace zskala v roce 2012 dědictvím v České republice. Více informací naleznete v tiskové zprávě Nadace knížete Lichtenštejna a ve shrnutí sporu, které byly vydány 20. 12. 2018:
Tisková zpráva: https://www.hs-liechtenstein.cz/tz_nadace_knizete_z_lichtenstejna_18_12__20_cz.pdf
Shrnutí sporu: https://www.hs-liechtenstein.cz/zaloba_shrnuti_18_12_20.pdf
Celkový přehled naleznete v sekci Tisk a média a v publikaci Lichtenštejnové v českých zemích - ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
Další podrobné informace ke konfiskacím majetku lichtenštejnských občanů a k rodu Liechtensteinů a jeho odkazu naleznete na stránkách Česko-lichtenštejnské komise historiků, která byla ustavena na základě memoranda vlád České republiky a Lichtenštejnského knížectví v roce 2011: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/vystupy-a-publikace/
Tři generace princů z Liechtensteinu: vládnoucí kníže Hans-Adam II. (uprostřed), dědičný princ Alois (vlevo), princ Josef Václav (vpravo - syn dědičného prince Aloise)
Lichtenštejnská pošta vydává unikátní poštovní známku ke 300. výročí Lichtenštejnska
Vaduz 12. prosince 2018: Liechtenstein Post AG zveřejnila podobu jubilejní poštovní známky, kterou vydá 23. ledna 2019 ke 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Známka v hodnotě 6,30 švýcarského franku (CHF) bude vyšívaná a samolepící. Autorem poštovní známky je Peter Vogel. Lichtenštejnská pošta k významnému výročí vydá razítko prvního dne. Nabídla také speciální edici této poštovní známky v dárkové kazetě - těchto balení bude vydáno pouze 2019 za cenu 300 švýcarských franků.. Zájemci o ni musí vyplnit závaznou objednávku, z došlých objednávek bude vylosováno 2019 výherců. Více informací naleznete na internetových stránkách: http://www.philatelie.li
Jubilejní poštovní známka Lichtenštejnska je tkaná s výšivkou knížecí koruny a textu
Řada oslav roku 2019 vyvrcholí na státní svátek Lichtenštejnského knížectví 15. srpna 2019. V tento den roku 1990 se oficiálně ujal vlády kníže Hans-Adam II., který tak oslaví 3O let své vlády. Kníže Hans-Adam II. byl od 26. srpna 1984 regentem za vlády svého otce knížete Františka Josefa II.