Aktuality 2023

 

Hrad Vaduz v zimě,  v pozadí švýcarské. Alpy (foto Aymeric Gouin)

 

Požehnané Vánoce

a šťastný nový rok 2024

Vám přeje

Historický spolek Liechtenstein

 

 

POZVÁNKA: KOLOKVIUM UNIVERZITY PARDUBICE 20. 12. 2023

Hospodářské dějiny českých zemí v raném novověku (Proměny akcentů, konceptů, paradigmat)

20. prosince 2023: Dovolujeme si Vás co nejsrdečněji pozvat na malé odborné kolokvium (přátelské diskusní setkání) při příležitosti dovršení vydání rozšířených a vědeckým aparátem opatřených referátů panelu č. 40 loňského 12. sjezdu českých historiků. 

Na tomto setkání budou společně představeny tři svazky sjezdové edice – Theatrum historiae 32 (2023), Theatrum historiae 33 (2023) a samostatný svazek Hospodářské dějiny českých zemí v raném novověku-proměny akcentů, konceptů a paradigmat, který přináší sjezdové referáty členů Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.
 
Kolokvium se uskuteční dne 20. prosince 2023 od 13 do 15 hodin v budově univerzitní auly Univerzity Pardubice (učebna A3 v přízemí naproti vchodu). 
 
Organizátoři:
Petr Vorel                       
Marek Vařeka               
Václav Ledvinka              
Šárka Nekvapil Jirásková

Pozvánka zde: https://ff.upce.cz/hospodarske-dejiny-ceskych-zemi-ranem-novoveku-promeny-akcentu-konceptu-paradigmat

 

VYŠEL NOVÝ ZPRAVODAJ HSL 2/2023

12. prosince 2023: Druhé číslo Zpravodaje HSL v roce 2023 se věnuje několika historickým i aktuálním tématům. V novém čísle 11. ročníku čtenáři najdou tyto články:

- Kníže-zakladatel Gundaker z Liechtensteina

- Sekundogenitura na Moravském Krumlově

- Nekrology k odchodu knížete Karla VII. ze Schwarzenbergu a prince Constantina z Liechtensteinu

- Ptali jste se: Dary knížete Jana II.

- Zamyšlení: Nic než spravedlivé

- Spor o konfiskace majetku občanů Lichtenštejnska

- Lichtenštejnsko předsedá Radě Evropy

- První rakouská státní banka a kníže Jan-Adam I.

- Nové knihy: Pavel Juřík, Liechtensteinové, Pevně a stále

- Sklárna v Květné po 230 letech končí provoz.

 

 

Zpravodaj HSL č. 2/2023 je ke stažení zde:   https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_2_2023_fin.pdf

 

PROSLULÁ SKLÁRNA V KVĚTNÉ PO 230 LETECH KONČÍ PROVOZ

11. prosince 2023: Liechtensteinové nevlastnili jen polnosti, lesy, pivovary nebo cihelny, ale také sklárny v Květné u Uherského Ostrohu, které existují dodnes. Lokalita „Straňanské hutě“ pro sklárny nebyla vybrána náhodně. Kníže Alois I. pro ně roku 1784 vybral místo pod Javořinou s dostatkem bukových lesů a nalezištěm kvalitního sklářského písku. Stavba skláren stála 9 908 zlatých a byla provedena podle plánů architekta Karla Rudzimského a chemika a skláře Franze von Weisbacha, který se stal prvním správcem hutě. 

Huť byla vybavena dvěma tavícími pecemi a svoji činnost zahájila v polovině roku 1795. Zaměstnáni zde byli skláři z Moravy, Slovenska a Rakouska a jejich výrobky se staly brzy proslulými. Vyrábělo se zde užitkové a stolní sklo, ale i sklo hostinské, lampy, cylindry a dokonce i sklo okenní, vyráběné z foukaných válců, a to vše z obyčejného nazelenalého skla.  Kvalitnější sklo se zde začalo vyrábět až v polovině 19. století, když sklárnu koupil Emanuel Zahn (firma Josef Zahn & Co. Zahnové), který pocházel z Nizozemí. Jeho rodina ji vlastnila až do roku 1945.
 
Po zestátnění sklárna byla v letech 1961-1990 jedním ze závodů národního podniku Moravské sklárny v Květné. Po roce 1989 došlo k několika majetkovým a vlastnickým změnám, mezi lety 2011–2018 patřila sklárna do společnosti Crystalite Bohemia, kterou v roce 2009 založil podnikatel Lubor Cerva, aby koupil a znovu uvedl do provozu sklárnu s automatickou výrobou skla ve Světlé nad Sázavou. Sklárny v Květné se kromě ruční výroby skla věnovala také dekoracím produktů z automatických linek sklárny ve Světlé nad Sázavou.
 
Po prodeji skláren ve Světlé nad Sázavou se Lubor Cerva rozhodl věnovat ve sklárně v Květné vysoce kvalitní ruční výrobě českého křišťálu. V roce 2020 vznikla nová společnost Cerva Bohemia a následně Květná 1794. V posledních dvou letech ale vysoký růst cen energií zvýhodnil zahraniční konkurenci, proto sklárna Května 1794 musí ukončit provoz.
 
Připomeňme, že v září 2009 vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu, při příležitosti návštěvy zámku Valtice, na kterém křtil knihu Pavla Juříka "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů", kníže od skláren v Květné dostal sadu broušeného křišťálového skla s vyrytým erbem Liechtensteinů  a platinovým okrajem. Byl to projev úcty k rodu, který sklárny v Květné roku 1794 založil.
 
 
Jedna z číší, které kníže Hans-Adam II. v září 2009 dostal darem od květenských skláren (broušený český křišťál, platina). 
 

Článek iDNES: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/sklarny-kvetna-konci-po-230-letech-propousteni.A231211_150439_zlin-zpravy_jfuk

 

ZÁDUŠNÍ MŠE ZA KNÍŽETE KARLA ZE SCHWARZENBERGU SE ZÚČASTNIL DĚDIČNÝ PRINC ALOIS Z LIECHTENSTEINU

Praha 9. prosince 2023: V sobotu 9. prosince 2023 se ve svatovítské katedrále na Pražském hradě konala zádušní mše za zesnulého významného českého politika a vlastence knížete Karla VII. ze Schwarzenbergu. Kromě rodiny, přátel a spolupracovníků zesnulého, se posledního rozloučení s ním zúčastnili i zástupci české politiky, kultury a aristokracie, prezident České republiky Petr Pavel nebo prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová.

Mezi vzácnými zahraničními hosty byl dědičný princ Alois z Liechtensteina, monacký kníže Albert II. nebo lucemburský velkovévoda Henri I. Mezi čestnými hosty byla také princezna Astrid, dcera bývalého belgického krále Alberta II. a sestra současného krále Philipa I., a její manžel Lorenz (ten je arcivévodou z habsbursko-lotrinského rodu, hlavou jeho modenské větve s přídomkem d´Este, je vnukem posledního českého krále Karla I. Habsburského).

Dědičný princ Alois z Liechtensteina (na snímku třetí zprava). 

Fotografie: Česká televize

 

VÁŽÍME SI ŠLECHTY, ALE K NÁPRAVĚ KŘIVD SE NEMÁME

8. prosince 2023: FORUM24 dnes publikovalo článek "Odešel další velký šlechtic. Lichtenštejnům i Schwarzenbergům stále dlužíme nápravu křivd". Nezbývá než souhlasit. Odkaz na článek: https://www.forum24.cz/odesel-dalsi-velky-slechtic-lichtenstejnum-i-schwarzenbergum-stale-dluzime-napravu-krivd

Erb knížat z Liechtensteinu

Vypadá velmi podivně, pokud je knížeti Karlu ze Schwarzenbergu uspořádán pohřeb se státními poctami a proslov pronese prezident republiky, který do roku 1989 zastával pozice, proti kterým kníže bojoval... a na druhou stranu ani tomuto vlastenci nebyl vrácen majetek znárodněný v roce 1947 jeho předkovi (rovněž vlastenci) JUDr. Adolfu Schwarzenbergovi (Karel VII. ze Schwarzenbergu se roku 1965 stal dědicem majetku hlubocko-krumlovské větve rodu). Dokonce ani demokratická republika od roku 1990 dodnes nesplnila ustanovení pověstného (hanebného) protiústavního zákona zvaného "Lex Schwarzenberg", který mimo jiné nařizuje vyměřit a vyplácet členům rodu přiměřenou apanáž, určit jim bydlení v jejich sídlech a jmenovat je do "managementu" nadace, která měla majetek hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů spravovat jako jeden celek. Paradoxně dnes velké části kdysi knížecího majetku získali jiní velcí pozemkoví vlastníci.

U Liechtensteinů to je podobné. Co bylo zabaveno se státu nechce vracet a jak již bylo mnohokrát napsáno, stát doufá, že je-li jeho materiální pozice silná (fyzicky majetek drží), že komunisty ovládanou vládou odcizený majetek si ponechá i nadále. Přestože by jí právo i morálka měly vést k nápravě několika ojedinělých křivd, kterých se Benešovy dekrety opravdu netýkají (majetek občanů Lichtenštejnska a hlubocko-orlické větve Schwarzenbergů), trvá na pozicích "vykolíkovaných" komunistickými ministry vnitra a zemědělství v roce 1945. Přitom ministři zahraničí a financí demokratických stran od roku 1945 zastávali názor, že konfiskace majetku občanů neutrálního státu je nezákonná a ještě v únoru 1948 jednali o stanovení výše jejich finančního odškodnění. - Nelze než souhlasit se slovy bývalého ministra kultury České republiky a dnes honorárního konzula Lichtenštejnska v ČR Mgr. Daniela Hermana, že: "Komunistické vymývání mozků zanechalo stopy."   

A jak hodnotit jednání premiéra Petra Fialy, který před deseti lety jako rektor Masarykovy univerzity v Brně předával vládnoucímu knížeti Hansi-Adamovi II.  Zlatou medaily za zásluhy o zlepšení česko-lichtenštejnských vztahů? Co od té doby pro změnu pro jejich zlepšení udělal pan premiér a celá česká politická scéna? 

Obě smutné události posledních dní, nepřekvapivý skon velké osobnosti knížete-demokrata Karla VII. ze Schwarzenbergu, i nečekaný odchod mladého prince Constantina z Liechtensteinu, mají řadu rysů podobných. Schwarzenbergové i Liechtensteinové se zasloužili o rozvoj našich zemí, což historici jednoznačně prokázali a každý se může přesvědčit i sám (na jejich hrady a zámky jsme pyšní - pokud jsme je po roce 1948 nenechali rozpadnout). Oba rody byly nezákonně zbaveny majetku a dodnes se nedočkaly satisfakce - kromě orlicko-zvíkovské větve Schwarzenbergů jejíž majetek byl z větší části po roce 1990 restituován.

 

"Nil Nisi Rectum": zásada nejen pro Karla Schwarzenberga

Heslo českých králů a prezidentů "Pravda vítězí" je třeba naplňovat vždy a všude, ne jen ho proklamovat a tu a tam plnit, jak se to zrovna hodí. Jinak tomuto heslu lidé přestanou věřit, jako před rokem 1989 těm komunistickým.

Zde je na místě si připomenout rodové heslo Schwarzenbergů, které jistě bylo (vedle křesťanské víry a morálky) vodítkem pro jednání knížete Karla VII. ze Schwarzenbergu: "Nil Nisi Rectum" (česky: "Nic než právo" nebo "Nic než spravedlivé"). Kéž by bylo vodítkem i pro nás pro všechny. Nemusí se nám to vždy líbit, nemusí to být pro nás vždy výhodné (jak mimochodem zaznělo i 9. prosince během zádušní mše ve svatovítské katedrále), ale nebudeme-li dodržovat elementární pravidla a zásady chování, doplatíme na to všichni. 

     

Erb knížat ze Schwarzenbergu

(hlubocko-krumlovská větev)

 

ODEŠEL PRINC CONSTANTIN Z LIECHTENSTEINU

Vaduz 6. prosince 2023: Knížecí dům rodu Liechtensteinů oznámil, že v úterý 5. prosince 2023 náhle skonal nejmladší syn vládnoucího knížete Hanse-Adama II. princ Constantin (15. 3. 1972 - 5. 12. 2023) ve věku 51 let. S princeznou Marií měl dva syny a jednu dceru. Princ Constantin vystudoval právo na Univerzitě v Salzburku a byl prezidentem Nadace knížete z Liechtensteinu, která spravuje majetek a umělecké sbírky knížecí rodiny. Princ se podílel na pomoci regionu jižní Moravy (Břeclavsko) po zásahu tornáda v červnu 2021. Vyjadřujeme rodině hlubokou soustrast.

Na dny 7.- 8. prosince lichtenštejnská vláda vyhlásila státní smutek, na veřejných budovách jsou vyvěšeny státní vlajky a vlajky knížecího domu na půl žerdi. K tomu se připojují i občané knížectví a firmy. Ve středu v 15:00 hodin se na památku prince Constantina rozezněly všechny zvony v Lichtenštejnsku.

J. J. Princ Constantin z Liechtensteinu

Foto: Liechtenstein Gruppe

 

Kondolenční listina

Vyjádřit soustrast s úmrtím prince Constantina z Liechtensteinu je možné v on-line kondolenční listině: 

http://www.kondolenzbuch.li

 

 

VĚTŠINA OBČANŮ ČR PREFERUJE MIMOSOUDNÍ DOHODU S LIECHTENSTEINY

6. prosince 2023: ČTK České noviny dnes publikovaly informaci o výsledcích reprezentativního průzkumu české veřejnosti, který provedla agentura Ipsos. Ze článku vybíráme: „Průzkum celkově ukázal, že česko – lichtenštejnské téma je velmi komplexní. Proto velká část veřejnosti ani po předložení argumentů buď nemá názor, nebo spor nedokáže rozsoudit,“ říká Michal Kormaňák ze společnosti Ipsos. 

Soud preferují lidé až úplně nejstarší generace (66 a více let), přičemž u lidí nad 55 jet je významně vyšší procento těch, kteří jako důvod soudu uvádějí obavu z prolomení dekretů. „Benešův dekret číslo 12 měl „retribuční“ charakter, což znamená, že postihoval občany nepřátelských a poražených zemí za II. světové války a pak ty občany Československa, kteří kolaborovali. Jenže Lichtenštejnsko bylo za války neutrální,“ připomíná Aleš Linhart, právní zástupce nadace. 
 
Druhým nejčastějším důvodem, proč asi čtvrtina z těch českých občanů, kteří se účastnili průzkumu Ipsos, volí pokračování soudních řízení, je přesvědčení, že „Česká republika nakonec soudy vyhraje“. Toto přesvědčení vychází z faktu, že u domácích soudů zatím český stát skutečně vyhrává. Ale spor mezi Lichtenštejny a Českou republikou je od počátku sporem mezinárodním. „Česká republika okupuje majetek lichtenštejnských občanů, jejichž mezinárodně uznaný stát byl vždy neutrální. Stejně jako dnes, tak i po roce 1945 platilo, že není možné odebrat majetek cizinců bez náhrady,“ říká Aleš Linhart.
 
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku jako soud mezinárodní zkoumá spor zcela jinak než české domácí soudy. A jsou to soudy mezinárodní, kdo bude mít poslední slovo. Lichtenštejnsko je jediná neutrální, neporažená a přátelská země, s níž Československo nebo Česká republika nejednaly o náhradě za zabavené majetky – na rozdíl od Švýcarska, Rakouska, Spojených států a dalších.

Celý článek naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/ipsos-ceska-verejnost-preferuje-mimosoudni-dohodu-s-lichtenstejny/2450166

 

HN: Češi vs. Lichtenštejnové v proudu staletí. Ve sporu jsou ve hře miliardy, nový návrh„probudil“ dějiny

1. prosinec 2023: Hospodářské noviny publikovaly zajímavý článek o česko-lichtenštejnském sporu (viz odkaz níže). Ke článku je vhodné doplnit poznámku alespoň ke sčítání lidu, které v Československu proběhlo 1.- 2. prosince 1930. I někteří historici (kupodivu) stále argumentují údajným přihlášením se členů rodu ve Velkých Losinách (princ Alois nebo princ František I.) k německé národnosti. To ale bylo už českými i zahraničními historiky, a konec konců i právníky rodu Liechtensteinů, opakovaně a spolehlivě vyvráceno. Dopňme proto několik prokázaných faktů:

1. V době sčítání nebyl princ Alois (ani František I. nebo František Josef II., kterými bývá někdy zaměňován) přítomen v ČSR. Nebyl k tomu žádný důvod. Bylo to dokázáno např. daty z jeho diplomatického pasu.

2. Jako občan Lichtenštejnska a držitel diplmatického pasu princ Alois (ani nikdo další ze členů rodu) sčítání lidu nepodléhal, podle Vládního nařízení z 27. června 1930 (s aplikací zákona č. 47 Sb. z roku 1927) viz:   http://https://ftp.aspi.cz/opispdf/1930/037-1930.pdf
 
3. Sčítací arch za prince Aloise vyplnil vrchní lesník ve Velkých Losinách, tedy podle Vyhlášky vlády ČSR byl takový arch zcela neplatný, protože nebyl vyplněn osobně danou osobou (pokud by se jí sčítání týkalo) nebo komisařem v její přítomnosti.  
 
4. Zpráva Národního výboru ve Velkých Losinách z července 1945 uvádí, že všichni Liechtensteinové: ”…byli vždy hlášeni jako příslušní do Vaduz, Liechtensteinsko a národnosti lichtenštejnské.” Čili o německé národnosti nelze vůbec hovořit – to bychom byli na úrovni komunistických ministrů a jejich účelově “kreativní” argumentace, které známe i z jiných případů. Navíc sčítací arch nepřipouštěl volbu národnosti "lichtenštejnské".
 
“Důkaz” ze sčítání lidu v roce 1930 považovaly čs. orgány za natolik pochybný už v roce 1945, že odmítaly předložit advokátům knížete jeho originál a jen neochotně poskytly k nahlédnutí jeho nekvalitní fotokopii. Originál sčítacího archu byl Lichtensteinům předložen až po roce 2009 a tehdy byl odhalen podvod čs. úřadů – do té doby totiž tvrdily, že arch podepsal osobně princ Alois, ale podpis prokazatelně není jeho a později byl ztotožněn s vrchním lesníkem ve Velkých Losinách.  Čili sčítací arch je neplatný. Dokonce se objevily názory, že byl účelově vytvořen až v roce 1945.
 
Doplňme, že princ Alois z Liechtensteina (1869-1955) byl majitelem velkostatku a zámku ve Velkých Losinách, ale většinu roku žil ve Vídni. Protože vládnoucí kníže Jan II. (1840-1929) zemřel bez potomků a i jeho bratr a nástupce na trůnu kníže František I. (1853-1938) neměl potomky, měl se princ Alois stát dalším vládnoucím knížetem. Vzdal se ale trůnu ve prospěch svého syna Františka Josefa II. (1906-1989), který v roce 1938 nastoupil na trůn. Jeho prvorozeným synem je současný vládnoucí kníže Hans-Adam II. (*1945). 
 
Odkaz na článek Hospodářských novin:    https://vikend.hn.cz/c7-67265580-12327f-661ec431de76183
 
 
Princ Alois se sčítání lidu v prosinci 1930 nezúčastnil, ani nemohl. protože v Československu nebyl přítomen.
Navíc, podle Vládního nařízení z června 1930 sčítání nepodléhal ani on, ani nikdo z rodu Liechtensteinů.

 

FORUM24: Tomáš Czernin: Chování k Lichtenštejnům je kolosální nespravedlnost.

25. listopadu 2023: FORUM 24 publikovalo 12. listopadu t. r. rozhovor s místopředsedou Senátu PČR Tomášem Czerninem. - Pokud nerozhodnou české soudy, tak rozhodne Evropský soud pro lidská práva a bude to ostuda České republiky, říká k vleklému sporu mezi Českem a Lichtenštejny kvůli rozsáhlým majetkům místopředseda senátu Tomáš Czernin (TOP 09). Ten podle svých slov vítá aktivitu prezidenta Petra Pavla, který podle deníku Právo začal pomáhat alpskému knížectví s prosazením smírného řešení.

Rozhovor naleznete zde: https://www.forum24.cz/tomas-czernin-chovani-k-lichtenstejnum-je-kolosalni-nespravedlnost-iniciativu-prezidenta-vitam

 

PTALI JSTE SE: KDY SE LIECHTENSTEINOVÉ STALI MAJITELI ZÁMKU V ZAHRÁDKÁCH?

24. listopadu 2023: Liechtensteinové byli majiteli velkostatku a zámku v Zahrádkách u České Lípy v letech 1918-1945. Před 20 lety v lednu 2003 zámek těžce poškodil požár.

Na místě zámku stávala zřejmě gotická tvrz dochovaná v části základů. Původní stavbu v 70. letech 16. století páni z Vartenberka přestavěli na renesanční zámek. Protože se účastnili v letech 1618-1620 stavovského povstání, panství jim bylo zkonfiskováno a získal ho Albrecht z Valdštejna. Ten zámek dále upravil a panství začlenil do svého Frýdlantského vévodství. V roce 1637 bylo panství Valdštejnovi zkonfiskováno a jen s velkým úsilím a pomocí kardinála a pražského arcibiskupa Arnošta z Harrachu, se jeho vdově Isabele Kateřině podařilo majetek uhájit.

 

Veduta zámku Zahrádky z poloviny 19. století (H. W. Rau).

Panství Zahrádky (Neuschloss) získala Albrechtova dcera z druhého manželství Marie Alžběta, která se provdala za hraběte Rudolfa z Kounic nejvyššího lovčího Království českého. V roce 1680 panství získal dědictvím císařský diplomat Karel Ferdinand hrabě z Valdštejna (1634–1702), s nímž se Kounicové o toto dědictví neúspěšně soudili. Hrabě jim ale panství nakonec prodal, aby splatil část svých vysokých dluhů. Kounicové pak panství drželi až do 19. století. V 70. letech 18. století zámek přestavěli barokně. Ve 20. letech 19.století byl zámek přestavěn v tehdy módním empírovém stylu. Kolem něj byl založen přírodně krajinářský park s řadou romantických staveb. 
 
V roce 1918 zdědila Zahrádky hraběnka Eleonora (1862–1936) provdaná za hraběte Gézu Andrássyho (1856–1938), který také zámky Betliar a Krásna Hôrka na Slovensku. Jejich dcera Marie Gabriela (1886–1961) se roku 1906 provdala za námořního důstojníka prince Johanna z Liechtensteinu (1873–1959). Princ zámek a velkostatek roku 1939 koupil od své matky. V roce 1945 byl jeho majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů, přestože byl občanem neutrálního Lichtenštejnska.
 
Zámek Zahrádky po požáru z roku 2003 (fotografie z roku 2021).
 
Ministerstvo zemědělství na zámku usídlilo Výzkumnou stanici pro chov drůbeže a drobného kožešinového zvířectva. Cenný mobiliář byl převezen do Náprstkova muzea, na zámek Kačina nebo ho získala Česká filharmonie, která jím zařídila pražské Rudolfinum. Později zámek přešel do majetku Ministerstva zahraničního obchodu, které zde zřídilo domov mládeže a středisko pro jazykovou přípravu zahraničních studentů (výuka češtiny). 
Současným majitelem zámku je Univerzita Karlova v Praze. Při opravách zámku došlo v lednu 2003 k rozsáhlému požáru, při kterém byly zničeny střechy a propadly se stropy. Zámek je provizorně zastřešen a čeká na generální opravu, letos Uniiverzita Karlova oznámila, že má v úmyslu zámek s parkem prodat.
 
 

 

390.VÝROČÍ KNÍŽECTVÍ "LIECHTENSTAIN" NA MORAVĚ

Ve srovnání s "alpským Silicon Valley" v Lichtenštejnsku je méně známá historie knížectví "Liechtenstain", které v letech 1633-1658 tvořila panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh. Připomeňme si stručně historii této zajímavé entity. 
 
19. listopadu 2023: Zakladatelem titulárního knížectví „Liechtenstain“ v Moravském Krumlově byl kníže Gundakar z Liechtensteina (1580-1658), nejmladší bratr známějšího Karla I. Už v roce 1599 se stal komorníkem arcivévody Matyáše Habsburského (mladší bratr císaře Rudolfa II.), pod kterým bojoval v Uhrách. Později byl zemským hejtmanem v Dolním Rakousku (1614–1617) a hofmistrem císařovny Anny, Matyášovy manželky. Po pražské defenestraci roku 1618 byl Gundakar vyslán jako diplomat na řadu misí. 
 
 
Kníže Gundakar z Liechtensteina před městem a zámkem Moravským Krumlovem.
 
Když bylo české povstání v listopadu 1620 poraženo, byl Gundakar pověřen potrestáním jejich spojenců v Horních Rakousích. V letech 1620–1623 byl prezidentem císařské dvorské komory, v roce 1625 se nakrátko stal císařským nejvyšším hofmistrem, ale z této funkce ho intrikami odstranil jeho politický sok kníže Jan Oldřich z Eggenbergu předseda tajné rady císaře a spojenec Albrechta z Valdštejna u dvora.
 
Gundakarův majetek tvořila panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh, která výhodně koupil od císaře v roce 1622 za 300.000 zlatých, jako konfiskát. Díky Karlu I. měl knížecí titul „von Liechtenstein“, ale kníže usiloval o povýšení svých panství na knížectví. Toho dosáhl roku 1633, když jeho statky Moravský Krumlov a Uherský Ostroh císař povýšil na titulární říšské knížectví „Liechtenstain“ (nikoliv "Liechtenstein"). 
 
 
Město Moravský Krumlov na vedutě ze 17. století (vpravo nahoře znak města).
 
Moravský Krumlov se stal sídelním městem tohoto knížectví a byl podle něj přejmenován. Proti tomu se postavili na nečekaně tvrdý odpor stavové Markrabství moravského, protože se jednalo o zásah do zemských práv. Stavové odmítli provést příslušný zápis v pozemkových knihách, a to i přes opakované žádosti, a nakonec i příkazy a výhrůžky císaře. Knížectví „Liechtenstain“ zaniklo ještě za Gundakarova života roku 1658 a město se vrátilo k původnímu názvu. Skutečné knížectví „Liechtenstein“ vznikne až roku 1719 spojením panství Schellenberg a hrabství Vaduz ležících na pomezí Rakouska a Švýcarska.
 
Kníže Gundakar prosazoval na svých panstvích katolickou víru a podporoval zde rozvoj školství. Proto roku 1636 pozval do města školní řád mnichů piaristů, kteří sídlili v bývalém augustiniánském klášteře. Ti zde založili kolej a latinskou školu. Po jejich zničení švédskými vojsky roku 1646 byl klášter opuštěn a teprve o 11 let později ho získala paulánská kongregace eremitů. Po požáru v roce 1630 dal kníže přestavět farní kostel Všech svatých.
Gundakar měl pochopitelně zájem na prosperitě svých panství a na obnově Moravského Krumlova, který roku 1645 na půl roku okupovala švédská armáda (okupovala i Uherský Ostroh). Jeho tehdy hlavní rezidenci značně poškodili a vyrabovali. Roku 1633 pro Moravský Krumlov získal právo pořádat týdenní, dobytčí a výroční trhy. Brzy poté byly povoleny další čtyři trhy, které podpořily obchod a odbyt výrobků moravskokrumlovských řemeslníků. V roce 1635 vydal městský řád práv a svobod měšťanů a podporoval rozvoj cechů. Listinou z roku 1644 kníže udělil Moravskému Krumlovu nový městský znak, když k dosavadnímu byl přidán původní erb Liechtensteinů.
 
Moravský Krumlov patřil Liechtensteinům až do roku 1908, kdy zdejší sekundogenitura vymřela knížetem Rudolfem. Velkostatek a zámek zdědila knížecí větev rodu Kinských, které byly roku 1945 zkonfiskovány. Po desetiletích devastace se zásluhou města v posledních letech zámek probouzí. Rozsáhlá obnova mimořádně cenné renesanční památky mu vrací původní nádheru. Zámek je znám jako dlouholeté útočiště „Slovanské epopeje“ Alfonse Muchy.  Uherský Ostroh patřil Liechtensteinům až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován účelovým zneužitím Benešových dekretů.
 

 

ZEMŘEL KNÍŽE KAREL VII. ZE SCHWARZENBERGU

12. listopadu 2023: Ve věku 85 let v sobotu 11. listopadu 2023 ve Vídni zemřel Karel VII. Johannes Nepomuk Joseph Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas, 12. kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, okněžněný lantkrabě z Klettgau, hrabě ze Schulzu (10.12.1937 Praha - 11. 11. 2023 Vídeň), senátor, bývalý kancléř prezidenta Václava Havla, ministr zahraničních věcí, poslanec a předseda TOP 09. Jedna z nejvýznamnějších osobností české politiky po roce 1989 se zasloužila o rozvoj demokracie. 28. října 2023 mu prezident republiky udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva.
 
 
V roce 1948 musel s rodiči uprchnout do zahraničí, před perzekucí nastupujícího totalitního režimu.  Ještě před sametovou revolucí kníže Karel ze zahraničí podporoval československé disidenty—v 80. letech předsedal Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva. Jako ministr zahraničních věcí se Karel Schwarzenberg zasazoval o obnovu diplomatických styků s Lichtenštejnskem - jejich přerušení od roku 1945 bylo světovou raritou. Diplomatické styky Prahy s Vaduzem byly obnoveny v září 2009, po 64 letech od jejich přerušení.
 
Připomeňme, že v minulosti se Schwarzenbergové a Liechtensteinové několikrát stali příbuznými. Kníže Josef I. Adam se oženil s princeznou Marií Terezií (1741), Jan Adolf II. s Marií Eleonorou z moravsko-krumlovské větvě (1830) - stali se stavebníky novogotické přestavby zámku Hluboká a předposlední držitel majetku hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů kníže Adolf Josef se oženil s princeznou Idou (1857). S Liechtensteiny rod Schwarzenbergů spojuje i protiústavní zákon z roku 1947 zvaný "Lex Schwarzenberg", kterým byl vyvlastněn majetek primogenitury rodu, českého vlastence JUDr. Adolfa Schwarzenberga (zákonem stanovená apanáž a další povinnosti nebyly nikdy splněny).
 
S panem Karlem Schwarzenbergem z české politiky odešla nepřehlédnutelná osobnost s nadhledem, noblesou a humorem.

 

NOVÁ KNIHA: LIECHTENSTEINOVÉ, PEVNĚ A STÁLE

11. listopadu 2023: Právě vychází dlouho očekávaná kniha "LIECHTENSTEINOVÉ, Pevně a stále", kterou vydává nakladatelství Universum (Knižní klub). Kniha Pavla Juříka navazuje na předchozí dvě jeho knihy věnované rodu Liechtensteinů, které v letech 2009 a 2015 vydalo nakladatelství Libri, a které jsou beznadějně vyprodány (na zámku v Lednici a v Opavě je křtil kníže Hans-Adam II.).

V pořadí již třetím vydání autor doplnil historický vývoj až do léta roku 2023. Kromě toho vložil kapitoly přinášející informace o zajímavých, ale dosud méně známých, osobnostech rodu Liechtensteinů. Nechybí ani nové podkapitoly věnované např. knížecím lesníkům nebo osudům právníků (JUDr. Emil Sobička, profesor JUDr. František Weyr), kteří v letech 1945-1948 bojovali za práva občanů neutrálního státu, jejichž majetek byl v roce 1945 nezákonně zkonfiskován. Český čtenář tak dostává do rukou knihu s mnohem širším pohledem na rod, který patřil a stále patří, k nejvýznamnějším knížecím a panovnickým rodům v Evropě, a který zanechal významnou stopu v našich dějinách, hospodářství, umění ale i v krajině.

Kniha "Liechtensteinové" má 240 stran a jak je u tohoto autora obvyklé, doprovází ji několik set barevných ilustrací. Knižní klub nyní nově nabízí knihy z edice "šlechtické rody" ve výhodném balíčku všech deseti svazků.

https://www.knizniklub.cz/knihy/640627-liechtensteinove-knizeci-a-panovnicky-rod.html   

 

Časopis Turista č. 11/2023: "Bájná Arkádie. Za Liechtensteiny"

9. listopadu 2023: Nejnovější číslo časopisu Turista přináší v seriálu "Za aristokraty" článek věnovaný rodu Liechtensteinů a jejich odkazu v krajině Lednicko-valtického areálu. "Zámky Lednice a Valtice, obklopené desítkami zámečků a romantických staveb, které sloužily k odpočinku nebo lovu knížecí rodiny a jejích hostů, byly v 18. a 19. století citlivě zasazeny do promyšleně modelované krajiny. Zde jako by se nalézala bájná krajina šťastných lidí a symbolická země božské blaženosti – Arkádie, mající původ ve starořeckých bájích." - více naleznete v listopadovém čísle časopisu Turista nebo zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_11_26-31.pdf .

O dnešní podobu lednického zámku se v polovině 19. století zasloužil kníže Alois II. z Liechtensteinu. 

 

PTALI JSTE SE: JAKÉ JE STANOVISKO RODU LIECHTENSTEINŮ K PROBÍHAJÍCÍMU SPORU S ČESKOU REPUBLIKOU?

8. listopadu 2023: Více než sedm desetiletí trvající spor mezi Českou republikou a Knížectvím Liechtenstein, který se týká majetku nezákonně zabavenému roku 1945 občanům neutrálního státu, oprávněně budí velkou pozornost veřejnosti a médií. Proto zájemcům o podrobnější informace dáváme k dispozici dokumenty zveřejněné Nadací knížete Liechtensteina koncem října t. r.

Tisková zpráva Nadace:       

https://www.hs-liechtenstein.cz/231024_tz_cz_nadace_knizete_z_lichtenstejna.pdf

Disentní stanovisko JUDr. Davida Uhlíře, soudce Ústavního soudu České republiky:  https://www.hs-liechtenstein.cz/disentni_stanovisko_judr._davida_uhlire.pdf

Další informace naleznete v sekci Tisk a média: 

https://www.hs-liechtenstein.cz/Tisk-a-media.html

 

LICHTENŠTEJNSKO BUDE PŘEDSEDAT VÝBORU MINISTRŮ RADY EVROPY

4. října 2023: Od poloviny listopadu bude půl roku Lichtenštejnsko předsedat Výboru ministrů Rady Evropy. Tato významná mezinárodní organizace byla založena v květnu 1949 a sídlí ve Štrasburku. Jejími členy je 47 států, ve kterých žije na 700 milionů obyvatel.

Rada Evropy zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Misí a cílem Rady Evropy je vytvoření společného demokratického a právního prostoru, který zaručuje dodržování lidských práv, demokracii a respektování zákonů. Tyto hodnoty jsou základem civilizované a tolerantní společnosti a jsou nezbytné pro evropskou stabilitu, ekonomický růst a sociální soudržnost.

Na základě těchto elementárních hodnot, se Rada Evropy snaží najít společné řešení hlavních problémů Evropy, jako jsou organizovaný zločin, korupce, terorismus, klonování lidí (bioetika), počítačové trestné činnosti (kybernetické zločiny), násilí na dětech a ženách a obchodování s lidmi. Spolupráce členských států je jediný způsob, jak vyřešit hlavní problémy, kterým čelí dnešní společnost.
 
Při příležitosti převzetí předsednictví Rady Evropy Lichtenštejnským knížectvím vydala Liechtenstein Post sérii poštovních známek, pohlednici a obálky prvního dne vydání.
 
    
 
Příležitostná poštovní známka a dopisnice Liechtenstein Post AG se sídlem Rady Evropy ve Štrasburku.

 

Komentář: Prezident Pavel a historická křivda. Vrátí se Lichtenštejnům majetky?

28. září 2023: Deník iDNES otiskl 27. září komentář ústavního právníka Doc. JUDr. Zdeňka Koudelky Ph. D. z Masarykovy univerzity v Brně, který se týká aplikace dekretů prezidenta Edvarda Beneše a specificky případu občanů neutrálního Lichtenštejnska.

Odkaz na článek:    https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/benesovy-dekrety-petr-pavel-lichtenstejnsko-usa-princ.A230925_175504_domaci_albe

 

PREZIDENT PETR PAVEL PODPORUJE MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORU

27. září 2023: Český prezident se v New Yorku setkal s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu. Princ ho informoval o stálém zájmu lichtenštejnské strany najít řešení mimosoudní dohodou tak, jak by tomu mělo být mezi zeměmi, které k sobě mají historicky a dnes i politicky, tak blízko. Vaduz se před třemi lety kvůli sporu o navrácení zkonfiskovaného majetku obrátil na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, ten ale zatím o jeho stížnosti nerozhodl.

 

  

Prezident České republiky Petr Pavel a J. J. dědičný princ Alois z Liechtensteinu se setkali v OSN v New Yorku.

"Setkání s princem Lichtenštejnského knížectví Aloisem z Lichtenštejna proběhlo mezi čtyřma očima. Partneři se shodují v otázce ruské agrese na Ukrajině. Oba vnímají potřebu rozvíjet vzájemné vztahy v mnoha sférách společenského života bez ohledu na probíhající spor před Evropským soudem pro lidská práva," informoval o obsahu schůzky tiskový odbor Hradu. Připomeňme, že vloni na jaře Lichtenštejnsko jako první navrhlo zbavit stálé členy Rady bezpečnosti OSN práva veta, pokud se dopustí agrese vůči jinému státu. Rusko totiž právem veta blokuje jakoukoli účinnou akci OSN proti němu jako agresorovi.

Lichtenštejnská strana už od obnovení diplomatických styků roku 2009 (po 64 letech jejich přerušení!) opakovaně navrhovala české straně různé formy řešení. Jednou z forem může být společná nadace, která by majetek knížecí rodiny spravovala. Vládnoucí kníže Hans-Adam II., i další zástupci rodu a státu, tento přístup k problému (zaviněnému komunistickými ministry vnitra a zemědělství v letech 1945-1948) zopakovali mnohokrát, od obnovení diplomatických styků v září 2009. Diplomatické styky byly přerušeny právě vzhledem k nezákonné konfiskaci majetku občanů neutrálního státu, a to na 64 let!

 

PTALI JSTE SE: JAKOU HODNOTU BY DNES MĚLY DARY KNÍŽETE JANA II.? 

26. září 2023: Kníže Jan II. z Liechtensteinu (1840-1929) ve své době patřil mezi největší mecenáše nejen v habsburské monarchii, ale v celé Evropě. Např. Akademické galerii ve Vídni věnoval více než 40 obrazů, císařské sbírce daroval rakouské gotické deskové obrazy, více než padesát obrazů vídeňských malířů věnoval do sbírek města Vídně. Z českých zemí uveďme jeho dar tehdejšímu Provinciálnímu muzeu v Praze, kterému věnoval obrazy Franze Halse a obrazy holandských mistrů 17. století nebo dary tapisérií, obrazů, keramiky a dalších cenných děl pro Slezské zemské muzeum v Opavě, kterému daroval i pozemek. 

Podpořil také mnoho staveb na svých panstvích, i mimo ně. Např. v Poštorné dal postavit kostel a školu, další kostel postavil v nedalekém Katzlsdorfu. Přispěl podstatnou částkou na stavbu nové radnice ve Valticích, na zdejší novou nemocnici, jejíž provoz hradil (další nemocnici podporoval v Krnově). Byl jedním z iniciátorů založení Vinařské školy ve Valticích apod. Na své náklady nebo s pomocí významného daru, podpořil stavbu mnoha mateřských, obecních a vyšších škol na svých panstvích (od roku 1848 velkostatcích). Patronátní právo (povinnosti) ke kostelům a kaplím vykonával i po vzniku obecních samospráv.
 
 
 
Kníže Jan II. za dobu své vlády daroval více než dnešních cca 12 miliard českých korun.
 
Další oblastí, které se věnoval, byl vědecký výzkum. Podporoval řadu vědeckých institucí jako např. Farmakologický ústav vídeňské univerzity a Akademii věd ve Vídni (ročně 10.000 zlatých), velké prostředky věnoval na výzkum rakoviny, kdy 15 let ročně daroval 50.000 zlatých. Finančně také podporoval vydávání knih o historii a umění. Na archeologické výzkumy v Malé Asii věnoval celkem 58.000 zlatých. Kníže Jan II. zlepšil pracovní a platové podmínky pro své zaměstnance a finančními dary pomohl tisícům lidem a stovkám charitativních a dalších organizací. Podle knížecí účtárny na dobročinné účely Jan II. ročně vydal okolo 7 milionů rakouských korun (do roku 1892 ekvivalent ve zlatých), což byla na svou dobu velmi vysoká částka.
 
Celkovou hodnotu darů knížete organizacím, spolkům i jednotlivcům spočítala ústřední knížecí účtárna v Bučovicích, při 50. výročí vlády Jana II. zvaného právem "Dobrý".  V roce 1908 všechny dary na charitativní a sociální účely, vědu a další dosáhly částky tehdejších 73,5 milionů švýcarských franků. A v darech kníže pokračoval až do své smrti v roce 1929 (kníže je dodnes druhým nejdéle panujícím monarchou v Evropě). 
 
Jaká by byla hodnota těchto darů dnes? Dnešní hodnotu darů knížete Jana II. Můžeme odhadnout pomocí hodnoty zlatého krytí švýcarského franku. Protože švýcarský frank byl definován jako 0,290322 gramu ryzího zlata, 73,5 mil. CHF mělo hodnotu 21,551 tun zlata. Při ceně 58,20 EUR/g zlata (14. 11. 2023) by toto množství zlata mělo hodnotu okolo 1,254 mld. euro = cca 30,798 mld. Kč. Štědré dary kníže poskytoval i v dalších 21 letech své vlády, takže za 71 let vládnutí jistě překročily částku dnešních cca 40 mld. Kč. V průměru kníže vydal na veřejné účely a dary ročně okolo dnešních 563 mil. Kč. To byla (a i dodnes je) nebývalá štědrost.
 
 
 
 

PREZIDENT PETR PAVEL SE V OSN SETKÁ S PRINCEM ALOISEM 

New York 19. 9. 2023: Prezident České republiky Petr Pavel má během Valného shromáždění OSN v New Yorku v plánu řadu dvoustranných jednání s představiteli dalších zemí. Mezi nimi je i jihokorejský prezident Jun Sok-jolem, generální tajemník OSN António Guterres a lichtenštejnský dědičný princ Alois.

 

OSMÝ ROČNÍK LEDNICKO-VALTICKÉHO HUDEBNÍHO FESTIVALU

19. září 2023: Začátek již osmého ročníku Lednicko-Valtického hudebního festivalu se blíží. Uskuteční se ve dnech 23. září až 7. října. Posluchači se mohou těšit na skvělé hudební zážitky, tématické přednášky i nová koncertní místa. Liechtensteinové patřili mezi největší mecenáše kultury v habsburské monarchii, včetně hudby. Byl mezi nimi např. hudební génius Wolfgang Amadeus Mozart, který v roce 1782 věnoval knížeti Aloisi I. serenádu č. 12 zvanou Noční hudba (K 388).  

Program a vstupenky naleznete zde: https://www.lvhf.cz/program-a-vstupenky/

 

VÝROČÍ PRVNÍ STÁTNÍ BANKY V RAKOUSKU - BANCO DEL GIRO

Kníže Jan Adam I. z Liechtensteina se zapsal do historie nejen tím, že položil základy budoucího Lichtenštejnska nebo vybudoval dva monumentální paláce ve Vídni, ale také tím, že byl výborný hospodář, který díky tomu mohl přikoupit řadu panství (např. Šternberk). Podílel se i na vzniku a činností první státní banky v habsburské monarchii Banco del Giro, jejíž 320. výročí vzniku si v letošním roce připomínáme. 
 
17. září 2023: Kníže Jan Adam I. z Liechtensteinu (30. 11. 1657 Brno -16.6. 1712 Vídeň) byl ve své době známý jako zkušený hospodář. Proto byl v roce 1698 císařem Leopoldem I. požádán o návrh řešení finančních problémů jeho komorních panství. Kníže se stal předsedou komise, která měla reformovat komorní zdroje, prověřit fungování dvorské komory a zkontrolovat dluhy státu. Komise pod jeho vedením navrhla zvýšit státní úvěr a centralizovat státní pokladnu (tím zajistit lepší přehled financí) a v merkantilistickém duchu podporovat obchod a rozvoj manufaktur.
 
Jan Adam I. navrhl snížit počet úředníků a systém rent a penzí, který vysával státní pokladnu. Tím ale narazil na odpor byrokratů, kteří se bránili změnám, zejména pak dvorské komory a také soukromých bankovních domů, které ze státních úvěrů profitovaly. Podařilo se mu sice dosáhnout dílčích úspěchů, jako bylo zavedení tabákového monopolu nebo reforma obchodu s mědí v Uhrách, ale práce komise se utápěla v kompetenčních sporech s dalšími úřady, takže v roce 1700 ukončila svoji činnost bez většího úspěchu. 
 
 
Prezident Banco del Giro - kníže Jan Adam I. z Liechtensteina
 
Když v roce 1703 zemřel vrchní císařský faktor Samuel Oppenheimer (1630–1703), který zajišťoval velkou část úvěrů pro státní pokladnu, obával se dvůr zástupů jeho věřitelů. Proto byla v roce 1703 založena první rakouská státní banka Banco del Giro a jejím prezidentem byl jmenován kníže Jan Adam I. Podle vzoru nizozemských a německých bankovních domů měla banka právo přijímat vklady, monopol na eskont a inkaso směnek a poukázek kupeckých domů. Úkolem banky bylo zajistit dlouhodobé financování státního dluhu habsburské monarchie, který byl nezbytný pro zajištění finančních potřeb armády. Ta vedla válku s Osmanské říší v Uhrách a na Balkáně a válku o dědictví španělské v Itálii. 
 
Proti bance se však postavila část dvořanů, kteří se obávali o své kompetence a zahraniční banky, kterým konkurovala, proto byl její život byl krátký. Kníže na úřad jejího prezidenta roku 1705 rezignoval a banka poté zanikla. Nahradila ji Vídeňská městská banka (Wiener Stadt-Banco), založená patentem císaře z 24. 12. 1705. Měla být nezávislá jako Amsterdamská banka (zal. 1609), ale narozdíl od ní zcela podléhala vládě. Připomeňme, že mnohem později v roce 1762 banka vydala pro potřeby státní pokladny první úvěrové papírové peníze v Rakousku - bankovky tzv. „bankocetle“. 
 

 

NOVÉ ZNÁMKY LICHTENŠTEJNSKÉ POŠTY

21. srpna 2023: Lichtenštejnská pošta v září vydá novou emisi poštovních známek. Mezi nimi české sběratele a zájemce o historii zaujmou tři poštovní známky, které znázorňují moravské zámky Ždánice (Steinitz), Branná (Goldenstein) a Plumlov (Plumenau). Známky vycházejí jako pokračování série "Z knížecích sbírek" a zobrazjí mědirytiny francouzského rytce Josefa Adama Delsenbacha (1687-1765), který pracoval jako dvorní rytec pro knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Známky zobrazují zámky, které byly v roce 1945 zkonfiskovány rodu Liechtensteinů na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše, uvádí Lichtenštejnská pošta.   

Poštovní známky je možné koupit samostatně, v aršících nebo několika dopisnicích s razítkem dne vydání.

Liechtenstein Post AG patří k průkopníkům nových technologií v poštovních službách. Po světově první emisi známek "Stamp 4.2" využívajících technologií "blockchain", následuje letos další. Majitelé těchto známek v hodnotě 9 CHF si mohou ověřit jejich pravost naskenováním SQR kódu do mobilní aplikace. Pro sběratele bude vydána speciální série 3.000 poštovních známek s hologramem uložených v pouzdru. Cena této známky bude 75 CHF.

Více informací o lichtenštejnských poštovních známkách a e-shop Liechtenstein Post AG naleznete zde: http://www.philatelie.li

 

LIECHTENSTEINOVÉ A HARRACHOVÉ NA ZÁMKU V KUNÍNĚ

14. července 2023: V průběhu květnové návštěvy Opavy a Kunína navštívili zástupci rodu Liechtensteinů také nedaleký zámek v Kuníně. Asi každého napadne logická otázka, proč? Protože několik členů rodu Liechtensteinů zde zanechalo nepřehlédnutelné stopy.

První písemná zpráva o obci Kunwald (od roku 1947 Kunín) pochází z roku 1382. Po Bílé hoře zde rekatolizace probíhala s obtížemi, díky blízkosti protestantského Slezska, kam mohli obyvatelé panství uprchnout. Víme, že ještě roku 1654 zde byly, v jednom vesnickém domku, děti tajně vyučovány v českobratrské víře.  

Z majitelů panství musíme připomenout rod Harrachů. V roce 1723 se majitelkou zámku stala hraběnka Marie Eleonora z Harrachu (1703-1757), rozená princezna z Liechtensteinu. Byla nejmladší dcerou knížete Antona Floriána z Liechtensteinu, diplomata, vychovatele budoucího císaře Karla VI. a jeho nejvyššího hofmistra a zakladatele Lichtenštejnska (1719). Její manžel hrabě Bedřich August z Harrachu (1696-1749) byl významným diplomatem a politikem a patřil k nejdůležitějším rádcům panovnice Marie Terezie. Manželé měli 16 dětí!
 
V letech 1726-1734 zde dali postavit letní rezidenci, na místě staré renesanční tvrze, jedním z nejvýznamnějších architektů vídeňského baroka Johanna Lucase von Hildebrandta. Proto zámek patří k nejcennějším barokním zámeckým stavbám na Moravě a ve Slezsku. Zahradní průčelí se podobá jím navržené rezidenci salcburských arcibiskupů „Mirabell“, proto se mu říká také „malý moravský Mirabell“.   
 
 
Zámek v Kuníně na Novojičínsku je unikátním architektonickým dílem, které uniklo záínku "v hodině dvanácté". Skvostně zařízené interiéry a opravená budova zámku, už dnes nepřipomínají stav, kdy byl na zámek vydán demiloční výměr.
 
 
Soukromá škola hraběnky Waldburgy a očkování proti neštovicím
 
Vnučka stavebníků zámku hraběnka Marie Waldburga zu Zeil (1762-1828) zde v letech 1792-1814 provozovala soukromou školu, ve které se vyučovalo podle zásad osvícenců a nejnovějších poznatků pedagogiky. Učili se zde chlapci i děvčata bez rozdílu původu, národnosti a víry, zakázány byly tělesné tresty, žáci byli motivováni odměnami. Hraběnka vedla své žáky k náboženské a národnostní toleranci. Nejvýznamnějším žákem byl budoucí „otec národa“ historik František Palacký.
 
Za epidemie neštovic v letech 1798-1799 hraběnka Waldburga zorganizovala první očkování proti neštovicím v českých zemích. Rodiče dali očkovat 38 dětí, žádné z nich neonemocnělo. Dalších 82 dětí očkováno nebylo, všechny onemocněly a 17 z nich na neštovice zemřelo. V době, kdy neexistoval internet, se hraběnka o očkování dozvěděla velmi rychle, protože první očkování proti neštovicím provedl britský praktický lékař Edward Jenner (1749-1823) ve Velké Británii jen o tři roky dříve.
 
 
Smutné osudy a znovuzrození zámku
 
Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován a potkal ho osud mnoha jiných šlechtických sídel v okolí. Zámek byl vypleněn sovětskými vojáky, kteří na koních jezdili po hlavním schodišti až do nejvyššího patra zámku, obrazy probodávali bajonety, nábytek vyhazovali z oken nebo pálili. Pamětník z května roku 1945 o těchto událostech napsal: „Nejhorší zpustošení jsem nalezl v prostorách, kde bylo umístěno muzeum a knihovna. Vzácné vycpaniny ptáků, minerály, horniny a také knihy byly z velké části vyházeny k oknům a ležely tam rozšlapány v dešti a ve špíně… Na toaletách, které se nacházely v nepopsatelném stavu, se nacházely staré knihy, použité jako toaletní papír.“ 
 
K rabování se přidali i obyvatelé z okolí. Řada vzácných předmětů byla přesto zachráněna a uložena do depozitářů. Zámek v dalších desetiletích chátral, a nakonec mu hrozilo stržení pro jeho havarijní stav. Dřevěný můstek vedoucí do sousedního kostela Povýšení svatého Kříže se rozpadl. Doslova v „hodině dvanácté“ v roce 1999 zámek získala obec Kunín, která ho příkladně restaurovala, zařídila cenným mobiliářem a v roce 2004 zpřístupnila veřejnosti.
Na zámku je zařízeno na dvě desítky soukromých a reprezentačních pokojů, např. Lovecký pokoj, Dámský pokoj, Velká jídelna, Hudební a taneční pokoj, Žlutý pokoj ad.
 
 
Portréty původních majitelů Lichtenštejnska
 
Cenné jsou renesanční portréty významného rodu Hohenemsů, kteří byli původními majiteli hrabství Vaduz a panství Schellenberg, ležících na území dnešního Lichtenštejnska). Obrazy sem dala převézt hraběnka Waldburga ze zámku v Bystrém u Poličky. Jedná se o dědictví v rámci kterého hraběnka získala polovinu rodových obrazů. Druhá polovina je vystavena ve staré radnici v Poličce v expozici Muzea a galerie
 
O obrazových galeriích v Kuníně a Poličce jsme psali na stránkách tohoto webu už nekolikrát, např. viz. https://www.hs-liechtenstein.cz/Policka---galerie-Hohenemsu.html . Tak až budete plánovat výlet na severu Moravy a ve Slezsku, určitě navštivte krásně opravený a nádherně zařízený zámek v Kuníně. A totéž udělejte, budete-li na Vysočině v Poličce.  
 
Více informací o rodu Harrachů a Kuníně naleznete v knize Pavla Juříka "Harrachové, Český a rakouský rod", která byla vydána letos na jaře. Viz:  https://www.kosmas.cz/knihy/521762/harrachove-cesky-a-rakousky-rod/
 

 

VYŠEL NOVÝ ZPRAVODAJ HSL

10. července 2023: Právě vychází nové číslo ZPRAVODAJE Historického spolku Liechtenstein č. 1/2023. V jeho obsahu naleznete:

- informace o několika kulatých výročích

   - 400. výročí Liechtensteinů v Čechách

   - 400. výročí povýšení Maximiliána a Gundakera z Liechtensteinu do knížecího stavu

   - 120. výročí založení první přírodní rezervace na Moravě - Lichtenštejnský prales

- zprávu o návštěvě zástupců knížecího rodu v Opavě a Krnově

- článek o disentním stanovisku ústavního soudce Davida Uhlíře k zamítnutí žaloby Nadace knížete Lichtenštejna

- informaci o novém řaditeli knížecích sbírek Dr. Stephanu Koja

- informace o čtyřech knižních novinkách, které se týkají rodu Liechtensteinů.

 

Zpravodaj HSL č. 1/2023 je ke stažení zde:  https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2023.pdf

 

ZAJÍMAVÁ PUBLIKACE O SBÍRKÁCH LIECHTENSTEINŮ

12. června 2023: V posledních deseti letech Národní památkový ústav vydává zajímavé publikace věnované historii památkových objektů v jeho správě, šlechtickým rodům nebo různým druhům sbírek. V loňském roce k nim přibyla kniha kolektivu autorů (Lenka Kalábová, Šárka Radostová (eds.), Michal Konečný, Zuzana Macurová, Zdeňka Míchalová, Matěj Kruntorád (co-eds.), která nabízí netradiční pohled na umělecká díla od gotiky k manýrismu z mobiliárních fondů státních hradů a zámků ve správě NPÚ.

Publikace "Ad unicum. Umělecká díla z liechtensteinských sbírek Národního památkového ústavu I/3 – od gotiky k manýrismu" prezentuje na 408 stranách malířská a sochařská díla od středověku k manýrismu ze sbírek Liechtensteinů na Moravě. Úvodní studie přibližuje historii sběratelské činnosti knížecího rodu, i dramatické osudy jejich uměleckých sbírek na konci 2. světové války. Čtenář se tak dozví zajímavé informace o šternberských křídlech oltáře následovníka Mistra Třeboňského oltáře, deskové malbě Kartuziána uctívajícího Pannu Marii od Hermena Rodeho, obrazu Lorenza Costy, triptychu z dílny Quentina Massyse, deskové malbě sienského i florentského malířství a dalších. Knihu je možné zakoupit v e-shopu NPÚ nebo v jeho prodejně v Praze Na Perštýně 12 a u partnerů. Více informací o této knize a knižní sérii "Ad unicum" naleznete zde: https://www.npu.cz/cs/e-shop/92641-ad-unicum-umelecka-dila-z-liechtensteinskych-sbirek-narodniho-pamatkoveho-ustavu-i-3-od-gotiky-k-manyrismu  . Cena knihy je 950 Kč.

 

NOVÝ ŘEDITEL KNÍŽECÍCH SBÍREK LIECHTENSTEINŮ

12. června 2023: Od 1. dubna 2023 je Dr. Stephan Koja ředitelem „LICHTENSTEIN. The Princely Collections“, kde nahradil dlouholetého ředitele Dr. Johanna Kräftnera (71). Dr. Kräftner se sice s knížecími sbírkami (které řídil od roku 2002) rozloučil dubnovou výstavou „CAST FOR ETERNITY“, ale i nadále se bude podílet na některých projektech.

Dr. Stephan Koja (*1962) přišel do Vídně z funkce ředitele proslulé Obrazárny starých mistrů a Sbírky soch (starověk do roku 1800) Státních sbírek umění v Drážďanech. Narodil se ve Vídni v roce 1962, studoval dějiny umění a klasickou archeologii na univerzitách v Salcburku a ve Vídni. V letech 1989 až 1991 působil jako kurátor na volné noze a v roce 1992 byl jmenován kurátorem sbírek 19. století a klasické moderny v Österreichische Galerie Belvedere, až do roku 2016. Připravil četné výstavy o starých mistrech, 19. století a klasickém moderním umění, mimo jiné v Salcburku, Madridu, Paříži, Lisabonu, Ósace, Tokiu, Columbusu a Fort Worth. Od roku 2016 pracoval v Drážďanech, kde v roce 2020 úspěšně znovuotevřel zrekonstruovanou Semperovu galerii, která prezentuje sbírku obrazů a soch, které spolu vstupují do dialogů.

Dr. Stephan Koja

Kníže Hans Adam II. je potěšen jmenováním Koji správní radou: „V panu Kojovi se nám podařilo získat mezinárodně uznávaného odborníka pro knížecí sbírky. Zároveň bych chtěl velmi poděkovat Johannu Kräftnerovi za jeho skvělé služby. Se strategickou prozíravostí umístil sbírky mezinárodně a prokázal tak cennou službu knížecímu domu, ale i společnosti. Se Stephanem Kojou můžeme plynule pokračovat a odevzdat kolekce do rukou zkušeného a inovativního ředitele, který nás vede do nové fáze.“

Stephan Koja: „Jsem velmi rád, že přebírám vedení knížecích sbírek a zasazuji aktuálnost starého umění do kontextu současnosti. Protože význam starých mistrů je neporušený a modernita je nemyslitelná bez odkazu na ně. Sbírky knížat z Lichtenštejna to odrážejí jedinečným způsobem.“

Připomeňme, že Dr. Koja je autorem a editorem mnoha monografií a katalogů výstav, včetně děl o Raffaelovi, Caravaggiovi, Vermeerovi, Bellottovi, Klimtovi, Monetovi a Rodinovi. Koja navrhl množství důležitých restaurátorských prací a zaměřil pozornost veřejnosti na drážďanský inventář s velkolepými výstavami. 

 

JE NA ČASE SE O VYVLASTNĚNÉM MAJETKU DOHODNOUT, ŘÍKÁ PRINC ALFRÉD

28. května 2023: V průběhu své návštěvy princ Alfréd z Liechtensteina poskytl rozhovor deníku DNES, který byl vydán 26. května t. r. Princ v něm opětovně vyzývá k jednání obou stran. Celý článek naleznete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichtenstejnove-rod-knizata-sbirka-majetek-vyvlastneni.A230524_171307_domaci_dyn

Historický spolek Liechtenstein od svého založení v roce 2010, i autor první pravdivé publikace o rodu Liechtensteinů od roku 1945 vydané roku 2009 Ing. Pavel Juřík, k takovému jednání opakovaně vyzývali. - Např. https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/?hilite=Ju%C5%99%C3%ADk . K nim se o něco později přidali i přední čeští historici např. Prof. PhDr. Tomáš Knoz, PhD. nebo PhDr. Václav Horčička - viz: https://archiv.hn.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik

Neřešení sporu o nezákonně zkonfiskovaný majetek občanů neutrálního Lichtenštejnska je ostudné a znamená přihlásit se ke zločinům, které v letech 1945-1951 provedli komunističtí ministři vnitra a zemědělství a jimi zmanipulované úřady a soudy. Disentní stanovisko ústavního soudce JUDr. Davida Uhlíře z tohoto měsíce (viz aktuality z 10. a 24. května 2023) zcela jasně ukazuje na důvody, proč se lichtenštejnští občané dosud nedočkali navrácení neprávem zkonfiskovaného majetku (zneužitím Benešových dekretů, tedy náprava tohoto zločinu nemůže býtr prolomením dekretů).   

V létě roku 1945 Ministerstvo vnitra ČSR ovládané komunisty vydalo oběžník, který měl zabránit konfiskaci majetku občanů Švýcarska německé národnosti (60 % obyvatel, největší skupina ze čtyř národností). Nepravdivě uváděl, že ve Švýcarsku je pouze jedna národnost - švýcarská ... Majetek se nekonfiskoval ani občanům německé národnosti Rakouské republiky. Lichtenštejnsko ale bylo příliš malé a pro Československo politicky a obchodně nevýznamné, takže si KSČ dovolila mezinárodní spor riskovat. Ale nespravedlnost byla tak do očí bijící a stanoviska právníků Liechtensteinů tak nezpochybnitelná, že ještě v únoru 1948 (nedlouho před komunistickým pučem), demokratickými stranami řízená ministerstva zahraničí a financí považovala odškodnění lichtenštejnských občanů za nezbýtné a jednala už jen o jeho výši. Komunistický převrat vše bohužel změnil, o spravedlivém soudním řízení nebylo ani řeči. Po roce 1990 jde Česká republika stejnou cestou. Je to důstojné demokratického státu?

 

 

KNÍŽECÍ HISTORIE A ELEGANCE V OPAVĚ A KRNOVĚ

Opava 25. května 2023: Po šesti letech, od poslední návštěvy J. J. vládnoucího knížete Hanse-Adam II. v Opavě, se Liechtensteinové opět vrátili do míst, kde jejich předkové zanechali trvalé stopy. Při příležitosti dnes otevřené výstavy "Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské" ve Slezském zemském muzeu v Opavě, přijeli princové Wolfgang a Alfréd a princezny Nora (sestra knížete Hanse-Adama II.), Gabriella a Maria-Pia Kothbauer - princezna Liechtenstein (velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice).

Výstava je unikátní nejen rozsahem, ale také množstvím cenných exponátů z mnoha muzeí a sbírek v České republice a v zahraničí. Z knížecích sbírek byly na výstavu zapůjčeny mimořádně cenné exponáty, které jejich depozitáře opouštějí jen výjimečně. Začátkem příštího roku bude vydán katalog výstavy. Více informací o návštěvě v Opavě a výstavě naleznete zde: 

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/lichtenstejnove-navsteva-opava-krnov-diplomati-vystava.A230524_134711_ostrava-zpravy_zah

https://opavsky.denik.cz/galerie/lichtenstejnove-v-opave-kveten-2023.html?photo=1

Ještě ve čtvrtek 25. května vzácní hosté navštívili také město Krnov - Liechtensteinové byli od roku 1622 také vévody krnovskými (od roku 1608 byli vévody opavskými). I zde je řada památek na jejich přínosné působení v krajině, např. v roce 1912 otevřená nemocnice (slouží svému účelu dodnes) nebo rozhledna knížete Jana II. z Liechtensteinu na vrchu Cvilín nad městem (o její rekonstrukci jsme psali v roce 2021). Více informací o návštěvě princezen a princů v Krnově naleznete zde: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-lichtenstejnove-statni-navsteva-knizata.html

 

Znak Opavska (červeno-stříbrně polcený štít) od roku 1608 a Krnovska (zlatá trubka v modrém poli) od roku 1622 jsou součástí erbu knížat z Liechtensteinu. Knížecí erb tvoří i státní znak Lichtenštejnska, a to od roku 1719, kdy vzniklo nezávislé knížectví. Je to heraldická rarita, kdy znaky území jednoho státu jsou součástí znaku státu druhého.

 

DENÍK: ÚSTAVNÍ SOUDCE UHLÍŘ: ROZHODOVÁNÍ ČESKÝCH SOUDŮ O LIECHTENSTEINECH JE ABSURDNÍ

24. května 2023: Dnešní vydání Deníku přineslo článek a rozhovor s ústavním soudcem Davidem Uhlířem, který nesouhlasil s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu České republiky a jako jediný ze tříčlenného senátu hlasoval proti a vydal disentní stanovisko. Zajímavé je opakované stanovisko lichtenštejnské strany naznačující "kreativní řešení" sporu. Možných variant je více. Z článku vybíráme (viz dále). Celý článek naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/ustavni-soudce-uhlir-rozhodovani-ceskych-soudu-o-lichtenstejnech-je-absurdni/2369576

Československo po druhé světové válce označilo všechny Lichtenštejnce za Němce a okupovalo lichtenštejnský majetek na svém území. Především knížecí rodina se nespravedlivému a účelovému zařazení pod tzv. Benešovy dekrety dodnes brání. Rod, který se podílel na zvelebování krajiny i života lidí v Čechách, na Moravě i ve Slezsku přes 700 let, přesto dodnes cítí odpovědnost za dílo svých předků. Slezské zemské muzeum v Opavě dnes slavnostně otevírá výstavu "Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské", která kromě jiného představí přes čtyřicet unikátů z knížecích sbírek. Tyto cenné předměty byly zapůjčeny a dopraveny do Opavy na náklady rodinné nadace Liechtensteinů..
 
"Není náhoda, že do Opavy a posléze Krnova míří také lichtenštejnská delegace čítající například princeznu Noru z Lichtenštejna, sestru vládnoucího knížete, princeznu Marii-Piu Kothbauer z Lichtenštejna, velvyslankyni knížectví v Rakousku a České republice, či prince Alfréda z Lichtenštejna, předsedu Rady rodu Lichtenštejnů. Opavská veřejnost reprezentovaná zástupci města či muzea je již řadu let ochotna vynakládat energii na udržování historického dědictví Lichtenštejnů ve zdejším kraji a také na pěstování přátelských a osobních vztahů se zástupci rodu. V průběhu několika let tak přijíždějí Lichtenštejnové do Opavy již potřetí."
 
Vyjasní se česko-lichtenštejnské vztahy podobně jako pohled na zámek Vaduz v Alpách na fotografii? 
 
"Příklad Opavy ukazuje, jak by také mohla vypadat spolupráce Nadace knížete z Lichtenštejna a jednotlivých regionů České republiky, pokud by se namísto soudů Česká republika s rodem domluvila na vyřešení dlouholetého sporu diplomaticky," říká Konstantin z Lichtenštejna, nejmladší syn Hanse Adama II., CEO Liechtenstein Group, která spravuje všechny knížecí firmy kromě finančních a bankovních. "Dovedeme si představit kreativní řešení, výhodné pro obě strany," dodává.
 
"Zatímco lichtenštejnská strana po roce 1989 předpokládala, že se obě země domluví, k čemuž ji opravňoval i písemný příslib ministra zahraničí Dienstbiera, česká politická reprezentace doufala, že problém "vysedí" a lichtenštejnské majetky českému státu zůstanou. V roce 2014 dokonce český stát Nadaci zažaloval, neboť jí Obvodní soud pro Prahu 10 v dědickém řízení potvrdil vlastnická práva na les u Říčan. Tento úvodní soudní spor je od roku 2020 na základě mezistátní stížnosti Lichtenštejnska proti České republice řešen Evropským soudem ve Štrasburku.
 
Vzhledem k vývoji "říčanské kauzy", k přijetí nového Občanského zákoníku, podle nějž musí každý majitel své okupované majetky aktivně bránit (a také kvůli neochotě českého státu jednat mimosoudně), byla Nadace knížete z Lichtenštejna donucena podat v roce 2018 žaloby požadující navrácení zabraného majetku. V těchto žalobách Nadace požaduje pouze ten svůj majetek, který se v průběhu let nedostal do soukromých či obecních rukou, do majetku škol, univerzit či neziskovek, ale stále ho drží stát. Většina okresních soudů se zatím odmítala důkazy Lichtenštejnů zabývat a bez větších okolků alibisticky potvrzuje majetek českému státu na základě nekonzistentních, generalizujících a většinou nedoložených argumentů. Přesto byl postup těchto soudů potvrzen Nejvyšším i Ústavním soudem. Jistý zlom nastal až v polovině května letošního roku u českého Ústavního soudu:
 
Ústavní soud vyhlásil 10. 5. 2023 rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti Lichtenštejnů v kauze týkající se pozemků v okrese Kolín. Zatímco dva soudci hlasovali ve prospěch ČR, ústavní soudce David Uhlíř vyjádřil v rozsudku svůj zásadní nesouhlas s dosavadním rozhodováním českých soudů, když mimo jiné uvedl: "František Josef II., kníže z Lichtenštejna, právní předchůdce stěžovatelů, kterému měl být sporný majetek konfiskován dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupř. Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými."
 
Ačkoli je již celou dekádu ve veřejném prostoru k dispozici řada ověřených informací, dokumentů a údajů o sporu České republiky s Lichtenštejny, čas od času se objevují nepřijatelná zjednodušení. Shrnujeme základní fakta:
 
· Ve snaze najít argumenty pro zabavení historického majetku lichtenštejnského knížete a členů jeho rodu, který zveleboval zdejší země více než 700 let, byli občané Lichtenštejnska po roce 1945 označeni jistými orgány státu za Němce.
 
· Dokonce ani komunistický režim v Československu se neodvážil označit Lichtenštejny za kolaboranty (Pozn. HSL: protože takové tvrzení by naprosto neobstálo), takže tento argument nebyl ve snaze o legalizaci okupace lichtenštejnského majetku nikdy použit u soudů.
 
· Kníže František Josef II. z Lichtenštejna se nikdy sám za Němce nepovažoval ani se za něj neprohlásil. Podpisový arch sčítání lidu ze třicátých let 20. století, kterým argumentovalo komunistické ministerstvo vnitra, podepsal protiprávně hajný Karl Loos z Velkých Losin.
 
· Profesor František Weyr, věhlasný prvorepublikový právník, děkan právnické fakulty a později i rektor Masarykovy univerzity v Brně a autor první československé ústavy, vypracoval hned po válce pregnantní právní analýzu, v níž dospěl k závěru, že aplikace Benešových dekretů na Lichtenštejny je v rozporu jak s československým, tak i mezinárodním právem. 
 
· Lichtenštejnsko si po celou druhou světovou válku udrželo neutralitu a v roce 1939, dva týdny po obsazení Prahy, potlačilo pokus o nacistický puč ve Vaduzu.
 
Představitelé knížecího rodu jsou v České republice pravidelně dotazováni, proč to raději nevzdají – a proč v jednotlivých zdejších regionech dokonce nadále pomáhají. "Bojujeme za spravedlnost," říká Konstantin z Lichtenštejna. "Za historické rodinné hodnoty a za díla našich předků. Pokud je v sázce toto, nikdy se nechcete vzdát. Kdyby nám šlo především o peníze, asi by bylo lepší investovat a podnikat jinde. Jenže nám nejde o peníze."

 

 

LIECHTENSTEINOVÉ NAVŠTÍVÍ KRNOV A OPAVU

Opava 12. května 2023: V souvislosti s vernisáží výstavy o rodu Liechtensteinů ve Slezském zemském muzeu v Opavě 24. května t. r., navštíví zástupci rodu nejen město Opavu, ale také Krnov. Liechtesteinové jsou od roku 1608 vévody opavskými a od roku 1622 i vévody krnovskými. Zemské znaky Opavska a Krnovska dodnes nalezneme na erbu knížecího rodu a ve státním znaku Lichtenštejnska.

Ve čtvrtek 25. května navštíví princezna Nora a princ Alfred z Liechtensteina radnici v Krnově, v doprovodu velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein. Další program má vzácná návštěva v Opavě, včetně vernisáže výstavy a slavnostní večeře, kterou na jejich počest pořádá primátor statutárního města Opavy. Město v letech 2015 a 2017 navštívil vládnoucí kníže Hans-Adam II., hlava státu a rodu.

Při první návštěvě v Opavě v roce 2015 kníže Hans-Adam II. mimo jiné podepisoval knihu Ing. Pavla Juříka "Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu" o historii svého rodu a státu. Znovu město navštívil v roce 2017, aby si prohlédl výstavu o knížeti Janu II. z Liechtensteinu.

Více informací k návštěvě zástupců knížecího rodu v Opavě a Krnově naleznete ve zpravodaji města Opavy "Hláska" č. 5/2023 na str. 22-23. Ke stažení zde: https://www.opava-city.cz/files/cz/nabidka-temat/media/hlaska/2023/hlaska-5-2023/hlaska_05_2023.pdf

 

LICHTENŠTEJNSKO BUDE AKCEPTOVAT PLATBY V BITCOINECH

Vaduz 11. května 2023: Od 1. ledna 2020 v Lichtenštejnsku platí "Token- und VT-Dienstleister-Gesetz" (TVTG) zkráceně nazývaný "Blockchain-Act", který jako první na světě umožnil používat technologii blockchainu a kryptoměn ve finančím systému země. Zákon byl jako vzor převzat více než desítkou zemí.

Nyní lichtenštejnský ministr financí Daniel Risch oznámil možnost použít v knížectví k placení bitcoiny. Platba bude přepočtena aktuálním kurzem kryptoměny vůči švýcarskému franku, tím bude zabráněno přenosu volatility kurzu na příjemce platby. Lichtenštejnsko nemá plány držet kryptoměny nebo do nich investovat.

Knížectví má každý rok vysoké přebytky veřejných rozpočtů, zejména na úrovni obcí. V současné době rezervy veřejných rozpočtů dosahují 2,23 miliard švýcarských franků (cca 53 miliard Kč) a činí tedy asi trojnásobek ročního rozpočtu země. 

 

LIECHTENSTEINOVÉ ZNOVU NEUSPĚLI U ÚSTAVNÍHO SOUDU
 
Brno 10. května 2023: Ústavní soud České republiky zamítl stížnost Nadace knížete z Liechtensteina na navrácení majetku na Kolínsku. Rod Liechtensteinů měl v českých zemích do roku 1945 rozsáhlý nemovitý majetek, který mu byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů, které se ale na občany neutrálního státu nevztahovaly. Před pěti lety Nadace podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí, aby její nároky nebyly po novele Občanského zákoníku promlčeny. 
 
Rozhodnutí soudu se očekávalo a není překvapením, neboť je v souladu s dosavadním výkladem práva. "Není možné obcházet restituční zákonodárství cestou jiných žalob," řekl dnes ústavní soudce Tomáš Lichovník. Nález je dílem soudkyně zpravodajky Milady Tomkové, jejíž funkční období však v mezičase před vyhlášením skončilo… Zákonodárce jasně vymezil, od které doby mají být křivdy napravovány, a to od 25. února 1948. A teď mluvím sám za sebe: křivdy se tady jistě děly i před tím. Nicméně ÚS ani obecné soudy nemohou nahrazovat vůli zákonodárce a napravovat křivdy, které se tady staly dříve…“
 
Důležité je, že rozhodnutí o rozsudku nebylo jednomyslné: „Třetí člen senátu David Uhlíř zaujal odlišné stanovisko, rozhodování justice je podle něj patrně ovlivněno nejen právními, ale i ekonomickými úvahami, a Lichtenštejnové nejsou spoluzodpovědní za zločiny nacistické Třetí říše,“ píší České noviny. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lichtenstejnove-neuspeli-u-ustavniho-soudu-ve-sporu-o-majetek-na-kolinsku/2362456
 
 
Podle advokáta Nadace JUDr. Aleše Linharta se ukazuje, že: "… český stát, včetně soudů, jedná způsobem koordinovaným. Je vidět, že se spravedlnosti tady v ČR rozhodně dobrat nechce." Liechtensteinové proto už dříve podali na Českou republiku mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Přehlasovaný soudce Uhlíř v odlišném stanovisku připomněl, že kníže z Lichtenštejna, kterému byl sporný majetek dekretem konfiskován, byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Soudce Uhlíř situaci připodobnil bankovnictví: "O některých bankách se podle Uhlíře říká, že jsou "too big to fall", tedy příliš velké na to, aby mohly padnout. Podobně majetek Lichtenštejnů je asi "too big to be returned", tedy příliš velký na to, aby mohl být vrácen, míní Uhlíř." Kde je ale potom spravedlnost?
 
Vládnoucí kníže František Josef II. (1906-1989) byl hlavou neutrálního státu, jehož neutralita za 2. světové války nebyla žádnou stranou konfliktu zpochybněna. „Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupříkladu Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní,“ uvedl soudce Uhlíř, jak píše web Českého rozhlasu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lichtenstejnove-ustavni-soud-spor-o-majetek_2305091737_ara
 
Připomeňme, že na občany Švýcarska německé národnosti (přes 60 % obyvatel země) prezidentské dekrety nebyly aplikovány a Ministrstvo vnitra ČSR dokonce ve svém oběžníku z léta 1945 tvrdilo, že ve Švýcarsku je jen jedna národnost - švýcarská, což nebyla a ani dnes není pravda. Konfiskován také nebyl majetek občanů Rakouska (tzv. Starorakušanů - občané před anšlusem z března 1938), kteří měli německou národnost, pokud se neprovinili proti Československu. Naopak z občanů Lichtenštejnska, kteří měli a mají národnost lichtenštejnskou (a hovorovou řeč němčinu), byli uměle vytvořeni Němci (i to bylo v rozporu s mezinárodním právem, protože národnost získává občan po rodičích nebo si ji později zvolí sám).
 
Problematice konfiskace majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska (nejednalo se jen o členy knížecí rodiny), jsme se na tomto webu věnovali mnohokrát. Základní informace jsou obsaženy v brožuře "Liechtensteinové v českých zemích" z roku 2015 - ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
 
 
Podobnost čistě náhodná?
 
V sousvisloti s výše uvedeným je třeba připomenout rozhodnutí Ústavního soudu zveřejněné 10. května t. r., kterým se soud zastal úřednice, která se v roce 1999 podílela na pokračování procesu žádosti vydání potvrzení o českém občanství pro v roce 1965 zemřelou hraběnku Josefínu Czerninovou rozenou princeznu ze Schwarzenbergu. To bylo důležité pro restituční nároky jejích dědiců.
 
Novinky.cz o tom napsaly: "Žena začala být stíhána až 15 let po vydání rozhodnutí. Justice ji opakovaně osvobodila, po několikátém zásahu Nejvyššího soudu ji ale soudy uznaly vinnou. Ve své stížnosti namítala, že zjevným cílem trestního řízení, který ostatně ani nebyl státním zastupitelstvím v průběhu řízení zastírán, bylo vytvořit podmínky pro zrušení správního rozhodnutí za každou cenu a prosadit majetkové zájmy státu.
 
Senát Ústavního soudu v čele s Jiřím Zemánkem jí dal za pravdu s tím, že ženino odsouzení za maření úkolů veřejného činitele je v extrémním rozporu s důkazy. „Z odůvodnění rozsudku je sice zřejmé, jakého konkrétního jednání se měla stěžovatelka dopustit a že se tohoto jednání dopustila v souvislosti s výkonem své pravomoci. Důležitost úkolu, který při výkonu své činnosti zmařila a který by odlišoval danou situaci od běžného správního rozhodování státního úředníka, však již vysvětlena nebyla,“ upozornili soudci.
 
Novinky.cz dále píší: "Ústavní soud zdůraznil, že úřednice rozhodovala o odvolání ve správním řízení, jehož předmětem byla žádost o pokračování v řízení o vrácení státního občanství, nikoliv vydání osvědčení o státním občanství jako takové. Nejvyšší soud tvrdil, že její jednání není možné bagatelizovat, protože následkem bylo vydání majetku v hodnotě desítek milionů korun. Podle Ústavního soudu je ale takový výklad nesprávný. „Věcná nesprávnost správního rozhodnutí nemůže představovat sama o sobě naplnění objektivní stránky trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti,“ zdůraznil soud.„Po úřednících na tomto úseku státní správy nelze vyžadovat, aby vždy dovozovali, jaké následky třeba i v podobě zásahu do práv jiných osob by jimi vydávaná rozhodnutí a osvědčení ve všech jednotlivých případech mohla mít. Po nikom, kdo je vybaven rozhodovací pravomocí, není možné vyžadovat absolutní neomylnost, pokud není při chybném rozhodnutí prokázán záměr či neakceptovatelný nedbalý, excesivní či svévolný přístup,“ dodal Ústavní soud.
 
Ve stejné věci byla obviněna ještě jedna úřednice, ta zatím žalobu k Ústavnímu soudu nepodala. Zde stát a soudy významně a nepřiměřeně zasáhly do práv obou žen, poškodily jejich soukromý i profesní život a způsobily jim nemalé starosti a náklady na právní zastoupení. 
 
 
 
 
 

ROSTOUCÍ SLEDOVANOST WEBU HS-LIECHTENSTEIN.CZ

8. května 2023: Internetové stránky www.hs-liechtenstein.cz, si za více než 10 let existence získaly pozornost širší veřejnosti. K 7. 5. 2023 byl překročen další milník: 90.000 shlédnutých stránek. Koncem roku 2024 můžeme očekávat milník 100.000 stránek, protože počet čtenářů se neustále zvyšuje. Více než polovina návštěvníků patří k pravidelným čtenářům informací, které web HSL poskytuje. 

 

DĚDIČNÝ PRINC ALOIS NA KORUNOVACI BRITSKÉHO KRÁLE KARLA III.

Londýn 6. května 2023: Velká Británie dnes byla po 70 letech svědkem korunovace svého panovníka. Sledovaly ji nejen davy v ulicích Londýna a miliardy diváků u televizorů a sociálních sítí, ale také hlavy státu Comonwealthu a dalších zemí. Pozvány byly i dvě desítky panovníků z celého světa. Mezi nimi byla i Jeho Jasnost Alois dědičný princ z Liechtensteinu s manželkou dědičnou princeznou Sofií vévodkyní Bavorskou.

Dědičný princ Alois z Liechtensteina s manželkou Sofií se zůčastnili korunvace krále Karla III.

(foto: www.globalnews.ca)

 

PÁNI ZEMĚ OPAVSKÉ A KRNOVSKÉ SE VRACÍ DO OPAVY - VÝSTAVA VE SLEZSKÉM ZEMSKÉM MUZEU

Opava 11. dubna 2023: Po šesti letech se Slezské zemské muzeum v Opavě vrací k tématu historie a odkazu nejdéle vládnoucího a panujícího rodu v Opavsku a Krnocku - ke knížatům z Liechtensteinu. Tento rod zde působil od roku 1614 Opavsko) a 1622 (Krnovsko), až do roku 1945, tedy déle než 300 let. Výstava se bude konat ve dnech 24.05.2023 - 28.01.2024. 

Výstava se koná při příležitosti 410. výročí získání Opavského knížectví Karlem I. z Lichtenštejna a byla předjednána už při poslední návštěvě vládnoucího knížete Hanse-Adam II. z Liechtensteina na jaře roku 2017 v Opavě. Výstava představí historický význam rodu a jeho vliv na konsolidaci a rozvoj regionu v předmoderním období a jeho spoluúčast jako zeměpánů na řízení zemské samosprávy a na stabilizaci náboženských poměrů po roce 1620. Představeny budou i aktivity rodu v hospodářství (lesy, hutě ad.), mecenátu (např. dary muzeu) a jejich podpora spolků a rodící se občanské společnosti.
 
 
Výstava Slezského zemského muzea v Opavě o rodu Liechtensteinů na Opavsku a Krnovsku je letos jeho největším projektem 

Díky exkluzivní spolupráci s lichtenštejnským archivem a muzeem ve Vídni a Vaduzu se v Opavě veřejnosti představí řada unikátních předmětů a dokumentů, které depozitáře této instituce opouštějí zřídka nebo vůbec ne. K významným spolupracujícím tuzemským institucím patří Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Bruntál, Vlastivědné muzeum Šumperska, Muzeum Bruntál, Národní památkový ústav a další. Dne 1. ledna 2024 bude vydán katalog výstavy, a to k 420. výročí ziskání Opavského knížectví Karlem I. Vydání knihy zahájí „opavský historický rok 2024“, v němž město oslaví 800 let od první písemné zmínky o něm. Více informací naleznete zde: https://www.szm.cz/udalost/1003/knizata-z-lichtenstejna-pani-zeme-opavske-a-krnovske.html

 

LICHTENŠTEJNSKÝ DENÍK "VOLKSBLATT" PO 145 LETECH KONČÍ

Vaduz 2. března 2023: Nejstarší ze dvou lichtenštejnských deníků "Volksblatt" oznámil, že v dubnu tohoto roku přestane vycházet z ekonomických důvodů. Deníku, který vychází už od roku 1878, klesají příjmy z inzerce, i počet prodaných výtisků - ten od roku 2015 klesl z 9.000 na 3.800 výtisků. Předplatitelé přecházejí automaticky k deníku "Vaterland", který v Lichtenštejnsku vychází od roku 1936.

Lichtenštejnský deník Volksblatt oznámil, že v dubnu přestane vycházet (foto: Volksblatt Twitter)

Volksblatt měl tradičně blízko k Progresivní občanské straně a Vaterland k Vlastenecké straně. Po oznámení ukončení vydávání deníku Volksblatt oznámila redakce Vaterland, že se stane politicky neutrálním deníkem - od dubna jediným, který bude v Lichtenštejnsku vycházet.

 

PTALI JSTE SE: CO TO BYLA KALÁDA V ROCE 1623?

1. března 2023: Kaláda byl státní bankrot v českých zemích před 400 lety, který cílevědomě provedl císař a král Ferdinand II. Cílem jeho opatření bylo získat tolik potřebné peníze na placení armády a splácení jeho obrovských dluhů pomocí vydávání inflačních peněz (mincí s nižším obsahem stříbra). Druhým cílem bylo podlomit ekonomickou sílu převážně nekatolického obyvatelstva českých zemí.

V posledních letech se mění pohled historiků na "kaládu" a je dávána do souvislosti s dřívější inflační emisí mincí v rakouských zemích a Uhrách, která ale nebyla v Království českém možná, kvůli odporu stavů. Zadlužení císaře Matyáše I. dokonce vedlo v roce 1615 k obstavení jeho příjmů z českých zemí, aby jimi byly splaceny jeho dluhy u českých věřitelů. Z českých zemí od té doby nedostal žádné příjmy, kromě malé apanáže. Jeho finance proto závisely na úvěrech poskytnutých především španělskými Habsburky a dalšími věřiteli v říši, které dosud zaručoval svými budoucími příjmy z českých zemí. České země se od roku 1615 začaly odpoutávat od Habsburků. 

Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1623

Císař Ferdinand II. byl ještě za života svého strýce Matyáše v roce 1617 zvolen a korunován českým králem. Pražskou defenestraci (23. 5. 1618) použil jako vhodnou záminku k válce, kterou financovalo Španělsko a papež a na ni vsadil vše a nakonec 8. listopadu 1620 na Bílé hoře vyhrál. Pokud by stavy českých zemí neporazil, hrozilo mu, že ztratí nejen české země, ale i Dolní Rakousy a Uhry, jejichž stavové se v roce 1619 přihlásili ke konfederaci českých zemí. Ta sesadila Habsburky z trůnu a prohlásila krále za voleného (nešťastně si stavové zvolili za krále neschopného Fridricha Falckého s minimální podporou v Evropě).   

Mincovní konsorcium bylo jen jedním z nástrojů Ferdinanda II., jak získat více peněz na úkor obyvatelstva tak, jak to už provedl v Dolních Rakousích a Uhrách nebo to několikrát provedli španělští Habsburkové od konce 16. století. Při tom se obohatili i podílníci konsorcia. Poslední výzkumy historiků naznačují, že role Karla I. z Liechtensteinu v mincovním konsorciu byla značně zveličena a nebyl tím, kdo se na něm obohatil nejvíce (byl dokonce na posledním místě). 

Zájemci o tuto část naší historie naleznou více informací v dokumentu zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/mincovni_konsorcium_a_statni_bankrot_roku_1623.pdf

 

POZVÁNKA NA VÝSTAVU "ODLITO PRO VĚČNOST"

Vídeň 1. března 2023: Tak jako vloni i letos pokračuje série březnových výstav ve Vídni ze sbírek rodu Liechtensteinů. Je to dar knížecího rodu městu Vídní, vstup je zdarma. Loňskou výstavu věnovanou polnímu maršálu Josefu Václavu z Liechtensteina navštívilo na 24.000 zájemců o umění a historii.

Adrian de Vries, Trpící Kristus (1607)

Letošní výstava představí nejcennější bronzové sochy z knížecích sbírek. První bronzové sochy odlévali už staří Řekové a Římané a velké obliby se proto dočkaly v 16. století v době renesance, která evropskpu kulturu opět viditelně spojila s dobou antiky. Velkým obdivovatelem bronzových soch byl císař Rudolf II. Když se Karel I. z Liechtensteina stal v roce 1607 nejvyšším hofmistrem císaře, spojovala ho s Rudolfem II. láska k umění. V této době Karel I. objednal jedno z nejcennějších sochařských děl tohoto období sochu "Trpícího Krista" od proslulého sochaře Adriana de Fries (1556–1626), která je ve sbírkách Liechtensteinů dodnes.

Výstavu můžete navštívit od 1. do 31. března 2023 denně od 11.00 do 19.00 hodin v Zahradním paláci na Fürstengasse 1 ve Vídni. Vstupné je zdarma.

Více informací o výstavě naleznete zde: https://www.liechtensteincollections.at/en/presentation/exhibitions/cast-for-eternity.-the-bronzes-of-the-princes-of-liechtenstein

 

VYŠEL KATALOG VÝSTAVY NTM "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu"

Praha 20. února 2023: Dlouho čekávaný katalog výstavy v NTM v Praze přináší podrobné informace o životě a dílu Josefa Hardtmutha, které mu je věnována výstava otevřená v červnu loňského roku.

Katalog výstavy v první části představuje osobnost architekta Josepha Hardtmutha a jeho dílo na řadě dosud nepublikovaných plánů a to jak dochovaných, tak nedochovaných staveb. Kromě známých realizací jako je Minaret či akvadukt v Lednickém parku, Belveder u Valtic a další, jsou představeny i plány k řadě dalších objektů, ať se již jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu nebo hospodářské budovy. Důležitá byla i jeho spolupráce se zahradními architekty, zejména v Lednicko-valtickém areálu.

Druhá část katalogu je zaměřena na osobu Josepha Hardtmutha jako podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy. Ačkoliv neměl žádné technické vzdělání, přišel s řadou inovací a vynálezů. Nejznámější z nich je způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, který umožnil výrobu tužek za Napoleonovy kontinentální blokády zboží z Velké Británie. Vynalezl i nový způsob výroby nádobí, tzv. vídeňskou kameninu nebo unikátní bezolovnatou glazuru, umělou pemzu nebo neapolskou žluť. Historie rodu Hardtmuthů pokračovala Josephovým nejmladším synem Carlem, který převzal otcovu továrnu a v roce 1848 ji přesunul z vídně do Českých Budějovic, v jejímž okolí byl dostatek grafitu a dřeva.

Knihu je možné koupit v prodejně NTM v Praze nebo na jeho e-shopu: https://eshop.ntm.cz/z1534-hardtmuth-od-uhlu-k-tuzkarskemu-imperiu

 

Ukázka z katalogu výstavy "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu".

 

VYCHÁZÍ NOVÁ KNIHA O JOSEFU HARDTMUTHOVI

Praha 19. února 2023: Dílo geniálního architekta, vynálezce a podnikatele Josefa Hardtmutha (1758-1816) připomene nová kniha, kterou nyní vydává Národní památkový ústav pod názvem "Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu". Tým autorů vedený historičkou umění Lenkou Šabatovou shromáždil známé i dosud neznámé informace o dílu Josefa Hardmutha. Navázal tak na výstavu Národního technického muzea v Praze a knihu PHDr. Hany Králové "Joseph Hardtmuth - Architekt. Vynálezce a podnikatel ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů", která vyšla v roce 2018.

Teprve nedávný výzkum historiků NTM v Praze a NPÚ poprvé podrobně analyzoval dílo Josefa Hardtmutha. Díky tomu se podařilo nalézt i jeho dosud neznámá díla. Hardtmuth je autorem podstatné části staveb v Lednicko-valtickém areálu (např. Minaret, Dianin chrám a Belveder). Projektoval také další stavby v Čechách, na Moravě a v Rakousku, kromě toho byl i vynálezcem (objevil nový způsobe výroby tuhy) a zdatným podnikatelem. Jím zavedená výroba žáruvzdorných cihel a kamen byl sice už dávno ukončena, ale výroba proslavených tužek se značkou "Koh-i-noor Hardtmuth" pokračuje dodnes.

Národní technické muzeum v Praze také vydalo knihu PhDr Hany Králové o historii rodu Hardtmuthů, který byl v 19. století povýšen do šlechtického stavu:  HSL v roce 2011 inicioval nový výzkum Hardtmuthova díla, který přinesl mnoho převratných zjištění.

  

Odkaz na knihu NPÚ "Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu":

Odkaz na knihu NTM v Praze "Josef Hardtmuth-Architekt":

https://eshop.ntm.cz/z1419-joseph-hardtmuth-architekt-vynalezce-a-podnikatel-ve-sluzbach-knizeci-rodiny-liechtensteinu

Odkaz na knihu NTM v Praze "Vytrvale vpřed: osudy rodu (von)Hardtmuth":

https://eshop.ntm.cz/z1337-vytrvale-vpred-osudy-rodu-von-hardtmuth

 

Zájemcům o historii rodu Liechtensteinů a díla knížecího architekta Josefa Hardtmutha připomínáme, že výstava „Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu“ pokračuje do 26. března 2023.

 

Výstava "Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu" v NTM v Praze končí 26. března 2023.

 

 

REFERENDUM O KASÍNECH V LICHTENŠTEJNSKU

1. únor 2023: V neděli 30. ledna se v Lichtenštejnsku konalo referendum, které navrhovalo zakázat provoz kasín v zemi. Více než 73 % voličů bylo proti ttomto návrhu, v jeho prospěch jen 27 % při tradičně vysoké volební účasti 70 %. V zemi je šest kasín v obcích Balzers, Gamprin, Ruggell, Schaan, Schaanwald a Triesen. První kasíno bylo otevřeno v roce 2017 po dlouhé veřejné diskusi a zanedlouho se proti jejich provozu postavili místní aktivisté.

 

Casino v Schaanwaldu, Lichtenštejnsko. (foto: REUTERS/Arnd Wiegmann)

Povolení kasín vláda a knížecí rod diskutovaly už po 1. a znovu po 2. světové válce, jako zdroj příjmů, které země nutně potřebovala. Tehdy ale převážila morální hlediska. A tak je dnes knížectví zemí s nejkratší historií gamblingu v Evropě. Přímou demokracii v dědičné monarchii prosadil kníže Hans-Adam II., kdy jeho reformu ústavy v roce 2003 schválilo 65 % voličů.

 

400. VÝROČÍ KNÍŽAT Z LIECHTENSTEINU NA ČERNOKOSTELECKU

20. ledna 2023: Před 400 lety 21. ledna 1623 císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583-1634) prodal černokostelecké panství královskému místodržícímu Karlu I. knížeti z Liechtensteinu (1569-1627) za 600.000 kop míšeňských, jak dosvědčuje kupní smlouva za účasti pěti svědků. Jeho potomci panství vlastnili až do 31. ledna 1933.
 
        
 
Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna a Karel I. z Liechtensteina
 
Černokostelecké panství bylo součástí velmi dobře spravovaného majetku rodu Smiřických ze Smiřic, který na počátku 17. století patřil mezi nejvýznamnější české panské rody. Majetek Smiřičtí spravovali velmi zodpovědně, neměli dluhy, a tak byli jediní z české šlechty, kteří finančně podporovali české stavovské povstání a Albrecht Jan Smiřický (1594-1618) byl považován za budoucího českého krále, kdyby předčasně nezemřel na tuberkulózu. Za to byl majetek Smiřických 26. 4. 1621 zkonfiskován králem Ferdinandem II.
 
 
 

120. VÝROČÍ PRVNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NA MORAVĚ

12. ledna 2023: V letošním roce si připomínáme 120. výročí založení první přírodní rezervace na Moravě, kterou v roce 1903 vyhlásil kníže Jan II. z Liechtensteina na území dnešní chráněné krajinné oblasti Jeseníků Šerák-Keprník. Tzv. Lichtenštejnský prales (172 hektarů) se rozkládal mezi Šerákem a Keprníkem a jeho účelem bylo chránit unikátní prales horských smrčin, s vrchovišti se zajímavými a charakteristickými rostlinnými druhy. 

O založení této rezervace se zasloužil známý botanik profesor německého učitelského ústavu v Olomouci a kustod Ferdinandova muzea (dnešní Vlastivědné muzeum) Heinrich Laus (1872-1941) a liechtensteinský vrchní lesmistr Julius Wiehl (1847-1917). Byly přijaty i doporučení členů olomouckého botanického spolku. Z rozsáhlého odborného díla profesora Lause připomeňme alespoň jeho článek z roku 1904 „Der Fürst Johann-Liechtenstein-Urwald und der Sudetengarten im Altvatergebirge (Pravěký les knížete Jana z Liechtensteina a Sudetská zahrada v Jeseníkách, Zpráva učitelského klubu pro přírodní dějiny).
 
Při vyhlášení rezervace "Lichtenštejnský prales" byla složena báseň, ze které připomňme alespoň úryvek (podle časopisu Altvater, 1905):
 
„… Při křtu bývá i obyčej, proto i naše přání měj:
Ať se v lese již nikdy neozve sekyra, zvuk pily také zmizí docela.
Ať pláč, zpěv, šumění divokého potoka, troubení jelena znovu se ozývá!
Jen posvátné ticho, vánek lesa, Probudí zbožnost v srdci člověka …“
 
 
Pohled z vrchu Šerák na Keprník (foto: Wikipedia Commons Martin Vavřík)
 
Kníže Jan II. byl milovníkem přírody, a proto „Lichtenštejnský prales“ nebyl jedinou rezervací, kterou zřídil. V roce 1909 vyhlásil ochranný režim na Javořině, která je tvořena lesy pralesovitého charakteru pod Velkou Javořinou, nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Další rezervace byly vyhlášeny také ve Vrpači (Litovelské Pomoraví) nedaleko loveckého zámku Nové Zámky u Litovle a v tzv. Milovickém lese (Pálava).
 
V roce 1955 byla na území bývalého „Lichtenštejnského pralesa“ vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo její území rezervace rozšířeno o východní svahy, oblast Obřích skal nebo část zóny klidu Černá stráň-Vozka. V roce 1992 se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník a rezervace je součástí CHKO Hrubý Jeseník. Předmětem ochrany je nejenom flóra a fauna, ale také skalní a půdní tvary, které jsou pozůstatkem doby ledové. Nádherné panorama dotvářejí tři dominantní vrcholy: Šerák 1 351 m n. m., Keprník 1 423 m n. m. a Vozka 1 377 m n. m. Přírodní rezervace je dodnes oblíbeným cílem výletů milovníků přírody a sportu.