Historický spolek Liechtenstein

LICHTENŠTEJNSKÁ KNÍŽECÍ KORUNA V NOVÉ KNIZE

Praha 27. března 2025: Málo turistů ví, že v Národním muzeu ve Vaduzu je vystavena replika knížecí koruny, jejíž originál se v průběhu času ztratil. Originál koruny dal vyrobit první kníže z rodu Liechtensteinů - Karel I. v roce 1623. O tři roky později ji pražský zlatník Daniel de Briers předal knížeti. Koruna byla vyrobena podle vzoru koruny císaře Rudolfa II. (od roku 1806 koruna rakouského císařství). Od konce 18. století jsou osudy koruny neznámé.

V 70. letech 20. století lichtenštejnská vláda uspořádala sbírku, která byla použita na výrobu repliky knížecí koruny. Ta byla vyrobena z ryzího zlata a byla předána knížeti Františku Josefu II. jako dar občanů knížectví. Od té doby je vystavena v Národním muzeu ve Vaduzu.

Koruna knížat z Liechtensteinu na kresbě z roku 1756. - Obálka knihy "Korunovační klenoty".

Mnohem více informací o korunovačních klenotech evropských monarchií naleznete v nové knize Pavla Juříka "KORUNOVAČNÍ KLENOTY", kterou právě dnes vydává nakladatelství Universum. Více informací o knize: https://www.knizniklub.cz/knihy/727003-korunovacni-klenoty.html

LICHTENŠTEJNSKÉ KRYPTO POŠTOVNÍ ZNÁMKY

Vaduz 13. března 2025: Ačkoli to mnohé možná překvapí, Lichtenštejnsko už dlouhodobě patří k průkopníkům moderních technologií. Ať už to byly první průtokové ohřívače teplé vody firmy Hoval (1953) nebo speciální technologie pokovování povrchů firmy Öerlikon Balzers, která roku 1969 umožnila NASA vyslat astronauty na Měsíc (jako jediná na světě dokázala potáhnout kosmickou loď a skafandry kovovou mikrovrstvou chránící před smrtícím kosmickým zářením). 

V posledních letech Lichtenštejnsko zaujalo pozornost médií a veřejností vydáním prvního zákona o použití technologie "blockachainu" tzv. Distributed Ledger Technology DLT (tzv. Blockchain-Gesetz, 2020). Ten si jako vzor vzaly další státy pro vlastní zákony, včetně České republiky.

V roce 2021 se Liechtenstein Post AG stala první poštovní správou na světě, která začala vydávat krypto-poštovní známky. Známky jsou opatřeny Secure QR Code, takže pomocí mobilní aplikace Andorid nebo iOS můžete ověřit pravost známky a dozvědět se další informace, viz video: https://www.youtube.com/watch?v=LQPQuiB7xrg&embeds_referring_euri=https%3A%2F%2Fkryptobriefmarke.li%2F

Krypto-poštovní známky Lichtenštejnska se staly velmi rychle oblíbenými nejen u filatelistů, ale také u milovníků moderních technologií. Proto je řada z nich už vyprodána. Dosud vydané emise těchto poštovních známek naleznete na webu: https://www.philatelie.li/ki/en/crypto-stamps.html, kde si je v e-shopu můžete také koupit.

Nedávno vydaná krypto-poštovní známka "The Bouncer - Mr Hamster" (2025) v hodnotě 9,50 CHF je již beznadějně vyprodána. A není jediná.

ZÁMEK PLUMLOV V REPORTÁŽI ČT1 "TOULAVÁ KAMERA"

9. března 2025: Jedna z dnešních reportáží seriálu "Toulavá kamera" České televize se věnovala vysokému zámku v Plumlově u Prostějova. V sousedství gotického hradu (dochovány zbytky) ho dal v letech 1680 - 1688 vybudovat kníže Karel Eusebius z Liechtensteina, podle vlastních plánů, neboť kníže byl uměníznalý diletující architekt. Ze čtyř zámeckých křídel bylo vybudováno jen jedno, ale i tak bylo i pro knížecí rod příliš velké. Zejména, když syn knížete princ Jan-Adam I. uspěl u císařského dvora (narozdíl od svého otce) a zastával zde významné úřady a pobýval nejčastěji ve Vídni. 

Více o historii a současnosti zámku v Plumlově naleznete na internetu nebo ve zmiňované televizní reportáži: 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500009/

Zámek Plumlov dnes zachycují objektivy tisíců fotoaparátů, nejčastěji od Zámeckého rybníka. Zde je na vedutě Ferdinanda Runka (1764–1834) z roku 1815 (LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna).

VÝSTAVA - NÁMĚT NA VÝLET DO VÍDNĚ

TRADIČNÍ VÝSTAVA V LIECHTENSTEINSKÉM PALÁCI VE VÍDNI - BAROKNÍ PORCELÁN

Vídeň 3. března 2025: V několika posledních letech Liechtenstein Collections ve Vídni organizují v Zahradním paláci tématicky zaměřené výstavy. V letošním roce je tématem porcelán doby baroka - A MARVELLOUS SCIENCE - Passion for Porcelain in Baroque Vienna.

V knížecích lichtenštejnských sbírkách se nacházejí výjimečné sbírky porcelánu vyrobeného ve vídeňské porcelánové manufaktuře Du Paquier - teprve druhém podniku tohoto druhu v Evropě. Právě zde se uskutečnily první úspěšné pokusy s malbou pestrou paletou barev na tomto křehkém materiálu, který měl charakterizovat celou epochu. V soudobé mezinárodní soutěži o inovativní výrobky a ekonomickou převahu hrál porcelán důležitou roli jako finanční a obchodní artikl. Změnil však také kulturu stolování tím, že umožnil oslnivé projevy bohatství a aristokratického postavení.

ZAJÍMAVÁ KNIHA NPÚ O UMĚLECKÝCH SBÍRKÁCH LIECHTENSTEINŮ

20. února 2025: Zájemcům o umělecká díla pocházející ze sbírek Národního památkového ústavu připomínáme, že v roce 2022 NPÚ vydal zajímavou publikaci, která umělecké sbírky knížecího rodu na Moravě mapuje.

Třetí svazek edice je věnován malířským a sochařským dílům od středověku k manýrismu z původem liechtensteinských sbírek na Moravě. Úvodní studie přibližuje historii sběratelské činnosti knížat z Liechtensteinu. Osudy těchto uměleckých kolekcí v poválečné době ilustrují publikované archivní dokumenty, které čtenáři mohou zprostředkovat dramatické momenty snah o záchranu devastovaných sídel a jejich mobiliáře. Umělecká díla, která se dochovala v zámcích Bučovice, Lednice, Valtice a na hradě Šternberk, jsou představena v šedesáti monografických studiích katalogové části. Jednotlivá díla přibližují kromě komplexní fotografické dokumentace archivní snímky, historické fotografie z nabídek starožitníků, dokumentace z historických i aktuálních restaurátorských průzkumů. Do katalogu jsou zařazena známá díla, jako jsou šternberská křídla oltáře následovníka Mistra Třeboňského oltáře, desková malba Kartuziána uctívajícího Pannu Marii od Hermena Rodeho, obraz Lorenza Costy, triptych z dílny Quentina Massyse, deskové malby sienského i florentského malířství, Alegorie zraku Paola Fiamminga, díla benátského sochařství a řezbářství a další. V závěru knihy je připojen obrazový soubor zachycující štítky, pečeti, razítka a přípisy, kterými byla díla ve sbírkách historicky opatřována a označována. Publikace přináší čtivou formou přístupnou i laické veřejnosti odborné zhodnocení různorodého výseku liechtensteinských uměleckých sbírek dochovaných na Moravě.

Knihu lze zakoupit na e-shopu NPÚ: https://www.npu.cz/cs/e-shop/92641-ad-unicum-i-3-od-gotiky-k-manyrismu-umelecka-dila-z-liechtensteinskych-sbirek-narodniho-pamatkoveho-ustavu

HRAD A ZÁMEK ŠTERNBERK U OLOMOUCE V POŘADU ČT1 "TOULAVÁ KAMERA"

16. února 2025: Hrad Šternberk u Olomouce založila moravská větev mocného českého rodu Šternberků, podobně jako hrady Lukov nebo Zlín. Svou současnou podobu hrad a zámek Šternberk získal na přelomu 19. a 20. století, když ho dal velkoryse a citlivě přestavět největší mecenáš své doby kníže Jan II. z Liechtensteina, zvaný "Dobrý" (1840-1929). Více informací o této cenné památce naleznete v pořadu ČT1: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500006/

Kníže Jan II. z Liechtensteina zařídil šternberský hrad a zámek jako rodové muzeum velmi cennými sbírkami umění.

LICHTENŠTEJNSKO BLAHOPŘÁLO KNÍŽETI HANSI-ADAMU II.

Vaduz 13. února 2025: Vláda, významné osobnosti, občané a samozřejmě knížecí rodina, blahopřáli vládnoucímu knížeti Hansi-Adamu II. z Liechtensteinu k jeho 80. narozeninám (*14. února 1945). Dokumentuje to fotoreportáž lichtenštejnského deníku Volksblatt (Foto: Roland Korner)

.

Při příležitosti životního jubilea knížete Hanse-Adama II. byly publikovány i fotografie z jeho dětství a mládí. Vybrali jsme z nich tři.

Princ Hans-Adam jako člen skautského oddílu (chlapec uprostřed vpředu) na fotografii z roku 1954.

Princ Hans-Adam II. a jeho snoubenka hraběnka Marie Agläe Kinská (1966).

Kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií (Vaduz, 2017).

ZÁMEK LIECHTENSTEINŮ V RADIMI U KOLÍNA V "TOULAVÉ KAMEŘE" ČT1

2. února 2025: Bývalému zámku Liechtensteinů se věnuje pořad "Toulavá kamera" České televize z 2. února 2025. Zámek ležící západně od Kolína byl vybudován v renesančním stylu a v jeho držení se vystřídala řada majitelů (např. Albrecht z Vadštejna, Kinští nebo Liechtensteinové). Mezi zajímavosti patří, že zde hudební skladatel W. A. Mozart zřejmě strávil tajný milostný románek nebo že zde návštěvníci mohou spatřit lustry z původního vybavení Majorátního paláce Liechtensteinů ve Vídni. Odkaz na pořad ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500004/

Reportáž připomíná i velmi štědré mecenášství knížete Jana II. zvaného "Dobrý" (1840 - 1929), který patřil mezi největší evropské mecenáše druhé poloviny 19. a počátku 20. století a nejdéle vládnoucí monarchy (71 let). Ten také financoval velmi významné archeologické vykopávky v okolí Radimi, které vedl známý český archeolog profesor Josef Ladislav Píč (1847-1911).

Oficiální webové stránky zámku Radim: https://www.zamek-radim.cz/

Renesanční zámek v Radimi u Kolína po celkové rekonstrukci po roce 2000 doslova rozkvetl do krásy.

NOVÝ REKORD WEBOVÝCH STRÁNEK HSL V ROCE 2024

23. ledna 2025: Internetové stránky Historického spolku Liechtenstein si od svého založení na podzim roku 2012 získávají stále více pravidelných, i jednorázových návštěvníků. Dne 30. ledna 2024 počet individuálních návštěvníků celkem dosáhl 100.000, za rok 2024 se zvýšil o dalších 20.000, kteří si vloni prohlédli více než 39.000 stránek. Pozoruhodného rekordu bylo dosaženo letos 17. ledna, když si návštěvníci prohlédli 1.029 stránek! 

Všem našim čtenářům děkujeme za důvěru a uděláme vše pro to, aby obsah internetových stránek HSL byl i nadále zajímavý, aktuální a důvěryhodný.

NOVÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY K 80. NAROZENINÁM KNÍŽETE HANSE ADAMA II.

Vaduz 21. ledna 2025: Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu oslaví 14. února 2025 své 80. narozeniny. K příležitosti tohoto významného životního jubilea Liechtenstein Post připravila sérii poštovních známek, dopisnic a obálky prvního dne vydání. Jedna z poštovních známek je vytištěna na pravém hedvábí a je dodávána v kazetě. Více informací a e-shop naleznete na odkazu: https://www.philatelie.li/ki/en/Collecting/41/2025/Issue-1-2025/80th-Birthday-of-Prince-Hans-Adam-II.html

Poštovní známky v hodnotě 3,10 a 4,30 CHF na aršíku a poštovní známky vytištěné na hedvábí (aršík bez perforace v hodnotě 7,40 CHF, cena i s pouzdrem 80 CHF).

Pamětní známka z hedvábí v kartonovém obalu.

Dopisnice vydané k příležitosti 80. narozenin vládnoucího knížete.

J. J. kníže Hans-Adam II. byl v roce 1970 svým otcem pověřen provedením reorganizace rodinného majetku, která se zdařila a stala se základem pro jeho růst v dalších desetiletích. I díky tomu mohl kníže dát opravit Majorátní a Zahradní palác ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války (náklady cca 150 mil. EUR), bez jakýchkoli veřejných dotací. 

V roce 1984 byl princ pověřen svým otcem a tehdejším vládnoucím knížetem Františkem Josefem II. (1906 - 1989) výkonem jeho vládních funkcí jako regent. Po jeho smrti v listopadu 1989 se Hans-Adam II. ujal vlády. - Podrobnější životopis knížete Hanse-Adama II. přineseme v únoru t. r.

PROSTĚJOVSKÝ DENÍK: Někdejší chlévy Lichtenštejnů a JZD na pomezí Prostějovska jsou centrem kultury

20. ledna 2025: Dlouhá desetiletí chátrající historický areál někdejšího Lichtenštejnského dvora se nadechl k novému životu. Stovky let staré chlévy s čeledníkem ve známé lázeňské obci Slatinice na rozmezí Prostějovska a Olomoucka se změnily k nepoznání. Areál, který je od roku 1989 v majetku obce, se honosí novou bezbariérovou knihovnou, kulturním sálem a prostorami pro místní spolky. Rekonstrukce přišla na 22 milionů korun, obec na ni získala dotaci 10 milionů od ministerstva pro místní rozvoj. 

Odkaz na článek: https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/lichtenstejnove-jzd-slatinice-knihovna-promena-rekonstrukce.html

Lichtenštejnský dvůr ve Slatinicích se dočkal rekonstrukce a stal se kulturním centrem obce. (Foto: Deník/Magda Vránová)

750. VÝROČÍ ÚMRTÍ VELKÉHO MINISSENGERA OLDŘICHA I. Z LIECHTENSTEINU

12. ledna 2025: Dne 26. ledna si připomínáme 750. výročí úmrtí Oldřicha I. (Ulricha) z Liechtensteinu (1200?, Murau – 26. ledna 1275). Oldřich byl významným rakouským politikem a stejně jako jeho bratr Jindřich I. i spojencem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. V roce 1249 jeho bratr Jindřich I. dostal od markraběte Přemysla II. ves Mikulov, kde vybudoval hrad. Více informací o Oldřichovi I. naleznete v článku zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/750._vyroci_umrti_oldricha_i._z_liechtensteinu.pdf

Oldřich I. z Liechtensteina na vyobrazení Kodexu Manesse jako "rytíř lásky".